Zápisy korporací do obchodního rejstříku

Kučera & Associates advokátní kancelář

Zápisy korporací do obchodního rejstříku


Soudy nižších stupňů postupovaly nejednotně při řešení některých otázek zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku. Tento stav vyvolával nejistotu zapisovaných osob a zároveň nepřípustnou nerovnost, kdy různé soudy řešily stejnou otázku rozdílně.

Nejvyšší soud, jehož úkolem je mimo jiné sjednocovat rozhodovací praxi nižších soudů, proto zaujal dne 13. 1. 2016 sjednocující stanovisko sp. zn. CPJN 204/2015 k níže uvedeným otázkám:

1) Možnost vzniku různých druhů podílů u společností s ručením omezeným, které se nepodřídily zákonu o obchodních korporacích jako celku
2) Povinnost zapisovat údaj o druhu podílu a o kmenových listech v případě, kdy společnost má jen jeden druh podílu a kmenové listy nevydává
3) Povinnost udělovat souhlas s převodem podílu ve společnosti ve formě notářského zápisu
4) Povinnost úředně ověřovat podpisy na zástavní smlouvě k podílu ve společnosti s ručením omezeným
5) Možnost souběhu funkce statutárního ředitele akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury a předsedy její jednočlenné správní rady, či člena kolektivní správní rady

1) Možnost vzniku různých druhů podílů

Některé nižší soudy nepřipouštěly možnost, aby společnosti s ručením omezením, které vznikly před účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a nepodřídily se zákonu jako celku ve smyslu § 777 odst. 5 ZOK, měly více druhů podílů, a návrhy na zápis více druhů podílů proto zamítaly. Jiné soudy naopak tuto skutečnost připouštěly a do rejstříku zapisovaly.

Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím stanovisku dospěl k závěru, že společníci se mohou ve společenské smlouvě dohodnout na existenci více druhů podílů, i na vydání kmenových listů, a to i za předpokladu, že se korporace nepodřídila ZOK jako celku.

Podřízení se ZOK jako celku totiž podle Nejvyššího soudu není předpokladem pro to, aby společníci mohli využít zákonné možnosti dané ZOK (tj. v tomto případě zřízení více druhů podílů či kmenových listů).

Společnost s ručením omezeným tedy může mít více druhů podílů a vydávat kmenové listy, i když se nepodřídila ZOK jako celku.

Nejvyšší soud rovněž na okraj podotkl, že obchodní korporace se mohou i nadále podřizovat ZOK jako celku, a to z toho důvodu, že dvouletá lhůta stanovená v § 777 odst. 5 ZOK je pouze lhůtou pořádkovou.

2) Zápis druhu podílu

Soudy nižších stupňů vyžadovaly po navrhovatelích, aby své návrhy doplnili o údaj, že zapisovaná společnost s ručením omezeným má jen základní podíly a že nevydává kmenový list, jinak hrozily zamítnutím celého návrhu. Jiné soudy však naopak zamítaly návrhy na zápis údajů o tom, že společnost má jen základní podíly s tím, že tyto údaje jsou nadbytečné.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve společnosti, v níž jiné než základní podíly nebyly vydány, nemá zápis druhu podílu do obchodního rejstříku pro třetí osoby žádný význam. Stejný účel, tj. poskytnutí informace o tom, že společnost nevydala různé druhy podílů, plní totiž i absence zápisu údaje o druhu podílu. Jinými slovy, není-li v obchodním rejstříku druh podílu zapsán, pak platí, že společnost vydala pouze základní podíly. Obdobný závěr pak platí rovněž pro kmenové listy, respektive jejich nevydání.

Do obchodního rejstříku tedy není nutné zapisovat druh podílu, jsou-li vydány pouze podíly základní, ani skutečnost, že společnost nevydala kmenový list.

3) Souhlas s převodem podílu

Některé soudy vyžadovaly k návrhu na zápis změny společníka rovněž souhlas valné hromady s převodem podílu na třetí osobu ve formě notářského zápisu, neboť takový souhlas považovaly za rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva. Jiné soudy naopak notářský zápis nevyžadují. Pořízení notářského zápisu je přitom časově i finančně nákladná záležitost.

Nejvyšší soud zaujal stanovisko, že souhlas s převodem podílu není usnesením valné hromady, kterým by se měnila společenská smlouva v osobách společníků, a tudíž pro něj není vyžadována forma notářského zápisu.

Souhlas s převodem podílu ve společnosti tedy není nutné pořizovat ve formě notářského zápisu.

4) Zřízení zástavního práva k podílu

Nejednotná praxe rejstříkových soudů panuje také v otázce požadavku na úřední ověření podpisu na zástavní smlouvě k podílu ve společnosti, který není představován kmenovým listem.

Nejvyšší soud se přiklonil k přísnějšímu výkladu a dovodil, že pro zástavní smlouvu, jíž se zřizuje zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným (který není představován kmenovým listem), je nezbytná písemná forma s úředně ověřenými podpisy.

Prostý podpis na zástavní smlouvě k podílu ve společnosti je tedy dle Nejvyššího soudu nedostatečný.

5) Souběh funkce statutárního ředitele a člena správní rady akciové společnosti

Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.

Některé soudy nižších stupňů zastávají názor, že statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem nemůže být jiný člen správní rady než její předseda. Některé soudy pak rovněž dospívají k závěru, že u jednočlenné správní rady její jediný člen není předsedou správní rady, a proto ho jako předsedu správní rady odmítají zapsat.

ZOK dává akciovým společnostem možnost volby mezi dvěma systémy vnitřní struktury – systémem dualistickým, ve kterém se povinně zřizuje dozorčí rada a představenstvo, a systémem monistickým, v němž se povinně zřizuje správní rada a statutární ředitel. Správní rada přitom může být i jednočlenná.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v jednočlenné správní radě je její jediný člen automaticky bez dalšího jejím předsedou. Nejvyšší soud zároveň dodává, že může-li být statutárním ředitelem předseda správní rady, platí, že statutárním ředitelem může být i jiný člen správní rady.

Lze tedy uzavřít, že statutárním ředitelem akciové společnosti může být jak jediný člen jednočlenné správní rady, tak jakýkoliv člen vícečlenné správní rady.

Pro více informací se prosím  obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 + 3 =