Postavení člena statutárního orgánu bez smlouvy o výkonu funkce

Kučera & Associates advokátní kancelář

Postavení člena statutárního orgánu bez smlouvy o výkonu funkce


1. Úvod

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) přinesl nejen novou úpravu odpovědnosti statutárních orgánů, ale rovněž nová pravidla pro výkon jejich funkcí. ZOK klade zvláštní důraz na odměňování členů statutárních orgánů a stanovuje relativně přísná pravidla, jejichž nedodržení je sankcionováno fikcí bezplatnosti výkonu této funkce (viz § 59 odst. 3 ZOK).

Cílem tohoto článku je stručně přiblížit podstatné změny v úpravě smluv o výkonu funkce a rovněž upozornit na problémy s touto novou právní úpravou spojené, a to na příkladu postavení člena statutárního orgánu s.r.o. vykonávajícího funkci bez smlouvy o výkonu funkce.

2. Dříve a nyní

Před účinností ZOK se smlouvy o výkonu funkce řídily ustanoveními obchodního zákoníku, přičemž šlo typově o mandátní smlouvy. ZOK nyní stanoví, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (viz § 59 odst. 1). Tato nepatrná změna pak přináší hned dva zásadní problémy, přičemž oba jsou rozebrány níže (viz legislativní chyba a dvojí interpretace).

3. Legislativní chyba

  • 59 odst. 1 ZOK, dle kterého se odměna člena statutárního orgánu za situace, kdy není uzavřena smlouva o výkonu funkce, řídí úpravou smlouvy o příkazu dle ustanovení § 2430 a násl. zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Dle § 2438 OZ platí, že příkazce (společnost) poskytne příkazníkovi (člen statutárního orgánu) odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu (člena statutárního orgánu) podnikání.

Při srovnání s dřívější právní úpravou, která přihlížela z hlediska obvyklosti odměny k podnikání příkazníka, je tedy zřejmý rozdíl, a to že nově má být přihlédnuto k podnikání příkazcovu. Je třeba zdůraznit, že tato změna nemá žádné logické opodstatnění a rovněž není v důvodové zprávě k OZ nijak vysvětlena. Lze se tedy domnívat, že jde o zřejmou legislativní chybu, která však má zásadní důsledky, když podle ZOK a OZ bude mít člen statutárního orgánu nárok na odměnu zřejmě jen tehdy, je-li to obvyklé vzhledem k jeho podnikání, což bude dle našeho názoru velmi zřídka kdy.

4. Dvojí interpretace

Další důležitou změnou, která však s sebou přináší další komplikaci, je sankce bezplatnosti výkonu funkce při nedodržení zákonných pravidel o odměňování.

Dřívější právní úprava naopak stanovila, že pokud není výslovně sjednán bezúplatný výkon funkce, je výkon funkce úplatný. ZOK tedy vyvíjí tlak na obchodní korporace i na členy jejich statutárních orgánů, aby odměňování sjednali v souladu s požadavky ZOK (viz § 60 a 61 ZOK) přímo ve smlouvě o výkonu funkce. Jinými slovy ZOK nutí k uzavření smlouvy o výkonu funkce.

Problém tedy představuje právě § 59 odst. 3 ZOK, který stanoví, že pokud odměňování není sjednáno v souladu se ZOK, platí, že výkon funkce je bezplatný. Toto ustanovení s sebou přináší interpretační problém v tom ohledu, že není zřejmé, zda má dopadat výhradně na případy, kdy je odměňování sjednáno v rozporu se ZOK (tzn. existuje smlouva), nebo i na případy, kdy odměňování není sjednáno vůbec (tzn. na případy, kdy není smlouva). V tomto směru se vyjadřuje i některá odborná literatura, dle které platí, že výkon funkce člena orgánu je bezplatný i v případě, že smlouva o výkonu funkce není sjednána vůbec a důvod nespočívá v překážce na straně kapitálové společnosti, jak předpokládá § 59 odst. 4 ZOK (viz Lasák; Pokorná; Čáp; Doležil a kol. Zákon o obchodních korporacích – komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, k § 59).

Právě toto ustanovení by pak bylo jedinou ochranou pro členy statutárních orgánů bez smlouvy o výkonu funkce, neboť jim poskytuje právo domáhat se nároku na odměnu v obvyklé výši, nedojde-li k uzavření smlouvy o výkonu funkce z důvodu na straně obchodní korporace (odměna neplatná z důvodu na straně obchodní korporace, neuzavření smlouvy pro překážky na straně obchodní korporace nebo ji nejvyšší orgán korporace neschválil bez zbytečného odkladu).

Oba výše uvedené problémy tak představují vážné riziko pro členy statutárních orgánů, kteří nemají písemnou smlouvu o výkonu funkce splňující veškeré požadavky ZOK, neboť obě výše uvedené varianty neznamenají jen právní nejistotu ohledně oprávněnosti případné jejich odměny, ale spíše indikují, že by výkon funkce v takovém případě měl být bezplatný.

5. Základní požadavky ZOK na smlouvu o výkon funkce

Pro úplnost je třeba zmínit, že ZOK předepisuje obligatorní písemnou formu v kapitálových společnostech (s.r.o. a a.s.) a vyžaduje rovněž schválení (včetně případných následných změn), nejvyšším orgánem společnosti.

Pokud je odměna vč. dalších plnění zakotvena ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené před 1. 1. 2014 a dohodnutá pravidla neodporují nové úpravě, není nutné smlouvy o výkonu funkce nijak měnit.

Způsoby odměňování u kapitálových společností jsou pak upraveny v § 60 ZOK, který upravuje povinné údaje o odměňování, které musí smlouva výslovně obsahovat. Jsou jimi:

  • vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
  • určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
  • určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
  • údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

Jak je pak uvedeno výše, nedodržení těchto požadavků je sankcionováno bezplatností výkonu funkce.

6. Závěr

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že současná právní úprava přináší až příliš právní nejistoty do postavení člena statutárního orgánu, který nemá uzavřenu smlouvu o výkonu funkce.

Dvojí možná interpretace znamená právní nejistotu a oba výklady směřují spíše k riziku posouzení výkonu funkce směrem k bezplatnosti.

ZOK tedy především přinesl nutnost uzavření písemné smlouvy o výkonu funkce, neboť se jedná o jediný způsob, jak výše uvedenou nejistotu odstranit.

Přípravu smlouvy je pak s ohledem na její důležitost (riziko bezúplatnosti) a strukturované požadavky na odměňování vhodné svěřit odborníkům, kteří zajistí soulad této smlouvy s právní úpravou a rovněž dokáží upozornit na další případná rizika spojená s výkonem funkce člena statutárního orgánu.

Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

7 × = 63