Změny zákoníku práce přijaté v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku

Kučera & Associates advokátní kancelář

Změny zákoníku práce přijaté v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku


Od 1. 1. 2014 je v účinnosti tzv. nový občanský zákoník, tj. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Účinnost NOZ měla významný dopad do celé sféry soukromého práva, přičemž výjimkou není ani právo pracovní, jež je upraveno především z. č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (dále jen „ZP“).

V souvislosti ze změnou některých dosavadních právních institutů a zavedení některých nových zásad soukromého práva byla z. č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále jen „novela“), ZP novelizován tak, aby odpovídal konstrukci NOZ. Na následujících řádcích můžete nalézt výčet některých nejvýraznějších změn a úprav ZP.

1)      Aplikace NOZ v pracovněprávních vztazích 

NOZ má vůči ZP povahu obecného právního předpisu, což znamená, že práva a povinnosti neupravená v ZP se řídí NOZ. I na pracovněprávní vztahy se proto použijí příslušná ustanovení NOZ, pokud jejich aplikaci ZP výslovně nevyloučil nebo neobsahuje úpravu vlastní.

V pracovněprávních vztazích je tak třeba vždy dbát rovněž zejména na základní zásady soukromého práva vyjádřené v §§ 1-14 NOZ a na ustanovení upravující neplatnost právního jednání obsažená v § 574 a následujících.

Omezení aplikace NOZ pracovněprávních vztazích obsahuje § 346d ZP, který stanoví, že:

  • Zástavním právem není možné zajistit dluh z pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli teprve v budoucnu
  • Zástavní právo není možné zřídit k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu
  • Zaměstnavatel ani zaměstnanec nesmějí zadržet movitou věc druhé smluvní strany k zajištění dluhu vzniklého z pracovněprávního vztahu
  • Zaměstnance ani zaměstnavatele není možné zavázat k uzavření smlouvy se třetí osobou, mají-li být jejím obsahem práva a povinnosti zaměstnance nebo zaměstnavatele
  • Pohledávky z pracovněprávního vztahu, které vůči sobě mají zaměstnanec a zaměstnavatel, není možné postoupit na jiného
  • Pracovní smlouvu ani dohodu o práci konané mimo pracovní poměr není možné postoupit
  • Dluhy, které vůči sobě mají zaměstnanec a zaměstnavatel, nesmí převzít jiná osoba
  • Zaměstnanci se nemohou zavázat k plnění povinnosti společně a nerozdílně
  • Smluvní pokuta smí být sjednána pouze pro případ porušení konkurenční doložky

2)      Absolutně neplatná pracovněprávní jednání  

ZP obsahuje zvláštní úpravu absolutní neplatnosti některých právních jednání. Tato absolutní neplatnost je buď důsledkem nedodržení písemné formy právního jednání, nebo porušení zákonného zákazu.

Písemná forma se pod sankcí absolutní neplatnosti vyžaduje u následujících právních jednání:

  • Kolektivní smlouva
  • Odstoupení od pracovní smlouvy
  • Výpověď a okamžité zrušení pracovního poměru
  • Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
  • Výpověď a okamžité zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Při nedostatku písemné formy se k výše uvedeným právním jednáním nepřihlíží, hledí se na ně tedy jako by nikdy neexistovala a nedostatek formy již není možné dodatečně zhojit.

Ostatní právní jednání, pro něž zákon vyžaduje písemnou formu, jsou při nedodržení formy podle § 582 NOZ neplatná pouze v případě, že strany tuto vadu dodatečně nezhojí.

Absolutně neplatná jsou dále právní jednání, která porušují níže uvedené zákazy:

  • Zákaz vzdání se práva zaměstnance, které mu poskytuje ZP, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis
  • Zákaz odstoupení od kolektivní smlouvy
  • Zákaz ukládání povinnosti nebo zkracování práv zaměstnance kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (viz bod 3. níže)
  • Zákaz postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu (viz bod 4. níže)
  • Zákaz použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu (viz bod 4. níže)
  • Zákaz ukládání peněžních postihů za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu
  • Zákaz přenášení rizika z výkonu závislé práce na zaměstnance
  • Zákaz požadování peněžité záruky v souvislosti s výkonem závislé práce
  • Zákaz postihu zaměstnance za to, že se domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů
  • Zákaz zproštění zaměstnavatele práva poskytovat zaměstnanci mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce

Od výše uvedených zákazů se nelze odchýlit ani se souhlasem zaměstnance. K právním jednáním tyto zákazy porušujícím se nepřihlíží.

3)      Ukládání povinností zaměstnancům v kolektivní smlouvě a vnitřních předpisech 

Novela do § 23 ZP zavedla výslovný zákaz takových ujednání kolektivní smlouvy, která by zaměstnancům ukládala povinnosti nebo zkracovala jejich práva stanovená ZP.

Vnitřní předpisy zaměstnavatele jsou pak podle důvodové zprávy k novele určeny k tomu, aby zejména zaměstnavatelé, u kterých nepůsobí odborová organizace, mohli svým zaměstnancům zvýšit tzv. minimální sociální standard. Z tohoto důvodu novela v § 305 ZP zakotvuje výslovný zákaz ukládat vnitřním předpisem zaměstnanci povinnosti nebo zkracovat jeho práva stanovená ZP.

Kolektivní smlouvy ani vnitřní předpisy tedy již nadále nesmí ukládat zaměstnancům žádné povinnosti. Tímto zákazem však není dotčena úprava pracovního řádu zakotvená v § 306 ZP, podle nějž pracovní řád rozvádí povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele vyplývající z pracovněprávních vztahů.

K ujednáním výše uvedené zákazy porušujícím se nepřihlíží a hledí se na ně, jako by neexistovala.

4)      Omezení v nakládání s právem na mzdu 

Novela zavádí širokou ochranu práva na mzdu, plat, odměny z dohod nebo náhrady za ně (dále jen společně jako „mzda“) před jejich postižením, a to včetně postižení smluvního. ZP tak v § 144a zakazuje postoupit právo na mzdu na jiného a použít právo na mzdu k zajištění dluhu.

Zaměstnanec se tak nemůže vzdát svého nároku na mzdu vůči třetí osobě ani dobrovolně. Zákon umožňuje pouze jedinou výjimku a to v případě srážek ze mzdy prováděných v souladu se zákonem.

5)      Neplatnost pracovněprávních jednání pro vady obsahu 

Ustanovení § 18 ZP upravující neplatnost právního jednání pro vady obsahu byla zrušena, neboť tuto úpravu obsahuje § 574 a následující NOZ. Zcela vypuštěna tak byla zásada, že pro vady obsahu pracovněprávního jednání je toto jednání neplatné pouze v případě, že se této neplatnosti dotčená strana dovolá. Jsou-li tedy dány důvody absolutní neplatnosti pracovněprávního úkonu, je tento neplatný, aniž by se neplatnosti musela některá ze stran dovolávat.

Namísto úpravy neplatnosti právního jednání pak § 18 ZP nově obsahuje výkladové pravidlo, podle nějž platí, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější, a to bez ohledu na to, kdo nejasnost tohoto právního jednání způsobil. Jedná se tak o další posílení postavení zaměstnance v pracovněprávních vztazích.

Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.

 

2 komentáře

  1. Zákaz ukládání peněžních postihů za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu

    par. 13 ZP byl zrušen,z čeho výše uvedený zákaz vyplývá???
    děkuji

    Odpovědět
    • Dobrý den,

      Vámi uváděný zákaz vyplývá z § 346b odst. 1 zákoníku práce. Dle § 346e zákoníku práce se pak nepřihlíží k ujednání, která se odchylují od § 346b zákoníku práce.

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

× 4 = 32