Přestože o tom málokdo ví, již nějakou dobu v Evropské unii funguje tzv. Evropské řízení o drobných nárocích (dále jen „Řízení“). Řízení je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007/ES (dále jen „Nařízení“) a je alternativou pro běžné sporné řízení podle o.s.ř. Cílem Řízení byla (i) pomoc spotřebitelům při uplatňování jejich práv v přeshraničních sporech a zlepšení přístupu k právní ochraně pro malé a střední podniky při vymáhání menších pohledávek.
Řízení tak mělo představovat zjednodušené řešení přeshraničních sporů v občanskoprávních a obchodních záležitostech s nižšími náklady.
Řízení začalo v Evropské unii fungovat od roku 2009 a po dobu své existence bylo dosažení jeho cílů komplikováno některými problémy, z nichž největší byly následující:
- Spotřebitele od Řízení často odrazovaly příliš vysoké soudní poplatky, které často přesáhly vymáhanou částku;
- Malé a střední podnikatele pro změnu omezoval limit 2.000 EUR, jelikož pouze nízké procento jejich přeshraničních pohledávek se vešlo do tohoto limitu.
1. Současné řízení o drobných nárocích
V rámci stávajícího Řízení jsou tedy „drobné nároky“ definovány jako případy týkající se částek do 2.000 EUR bez příslušenství, tedy úroků, výdajů a jiných plateb (v okamžiku, kdy formulář žaloby obdrží příslušný soud). Rozsudek je vynesen v zemi bydliště spotřebitele, nebo v zemi žalované společnosti, pokud si tak přeje spotřebitel. Procesní práva obou stran jsou zachována a rozsudek je po vynesení přímo vymahatelný ve státě, kde má bydliště nebo sídlo strana, která spor prohrála, a také v jakékoli jiné zemi Evropské Unie. Zastupování právníkem v Řízení se nevyžaduje.
Nařízení pak „přeshraničním případem“ rozumí případ, ve kterém má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba. Řízení se zahajuje podáním formuláře a je písemné. Průměrná doba evropského řízení o drobných nárocích činí 5 měsíců oproti 2 letem a 5 měsícům u běžného řízení.
Předmětem sporu v Řízení pak musí být občanskoprávní nebo obchodní záležitost s výjimkou věcí statusových, rodinněprávních, dědických či pracovněprávních. Z řízení jsou dále vyloučeny nároky vyplývající z úpadkových řízení a rozhodčích řízení, nároky z nájmů nemovitostí (s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků) a nároky z porušení práv na ochranu osobnosti či soukromí.
2. Připravované změny v Řízení
V současné době provedla Komise průzkum fungování Řízení, na jehož základě zpracovala návrh změny Nařízení č. 2013/0403 (COD) ze dne 19. 11. 2013, který by měl odstranit většinu současných problémů Řízení (dále jen „Návrh“). Navrhované změny jsou následující:
2.1 Zvýšení limitu pro podání žaloby v Řízení
Hlavní změnou, kterou Komise navrhuje, je zvýšení stropu pro podání žaloby v rámci Řízení z dnešních 2.000 EUR na 10.000 EUR. Tato změna by měla umožnit především malým a středním podnikům vymáhání více jejich pohledávek prostřednictvím Řízení.
2.2 Snížení soudních poplatků
S ohledem na nepřiměřenost soudních poplatků v Řízení, zejména s ohledem na spotřebitele, zavádí Návrh horní hranici výše soudního poplatku, a to 10 % hodnoty nároku, přičemž minimální poplatek nesmí být vyšší než 35 EUR. Návrh taktéž požaduje, aby bylo umožněno platit soudní poplatky on-line prostřednictvím kreditní karty.
2.3 Rozšíření definice „přeshraničního případu“
Nařízení v současnosti platí pouze pro spory, kdy má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba.
Nově by žaloba v Řízení měla být přípustná i v případech, kdy bude ve sporu důležitý přeshraniční prvek. Mělo by se jednat o následující případy:
- místo plnění smlouvy je v jiném členském státě;
- místo, v němž nastala škodná událost, se nachází v jiném členském státě, například když se strany sporu stanou účastníky dopravní nehody v pohraničním regionu v jiném členském státě, nebo
- výkon rozhodnutí se má uskutečnit v jiném členském státě, například musí-li být rozhodnutí vykonáno ve vztahu ke mzdě žalovaného, kterou pobírá v jiném členském státě.
2.4 Snížení administrativní zátěže a cestovních výdajů
Návrh rovněž počítá s možností zahájení řízení po internetu. E-mail se tak stane právně platným prostředkem komunikace mezi dotčenými stranami.
Bude-li ve věci nutné nařídit ústní jednání, bude účastníkům umožněno využít dálkových prostředků pro účast na jednání. Telekonference či videokonference se tak stanou nástroji pro ústní jednání, pokud jich bude zapotřebí a soudy budou povinny tyto prostředky využívat v rámci zachování hospodárnosti řízení.
Tyto prostředky by měly výrazně přispět ke snížení celkových nákladů řízení, zejména nákladů cestovních.
3. Závěr
S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že Návrh Komise usnadňuje účinný přístup ke spravedlnosti pro spotřebitele a malé i střední podniky. Návrh především reaguje na praktické problémy v podobě odstranění nepřiměřených poplatků za zahájení Řízení a zvýšení horní hranice pro drobné nároky až na 10.000 EUR, čímž se Řízení stává vhodnější i pro většinu sporné agendy drobných a středních podnikatelů.
Zavedení videokonferencí a telekonferencí pro ústní jednání a možnost činit podání prostřednictvím obyčejného mailu pak Řízení činí dostupným zcela každému. Nákladné cestování k zahraničnímu soudu se tak již stane minulostí.
Rozšíření Řízení i na případy mezi tuzemskými subjekty se zahraničním prvkem je pak rovněž vítanou změnou a poskytuje tak věřitelům možnost volby při vymáhání svého nároku.
Veškeré změny jsou rozumné a reagují na praktickou potřebu účastníků Řízení. Lze tedy doufat, že Návrh bude v dohledné době přijat bez větších komplikací.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera