Vláda v říjnu schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona v současnosti schvaluje poslanecká sněmovna, zákon byl rozeslán poslancům, následně bude projednán v organizačním výboru a poté předložen k prvnímu čtení.
Zákon tedy čeká k jeho úplnému schválení ještě dlouhá cesta, zákon však musí být dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Směrnice“) schválen a nabýt účinnosti nejpozději do 18. dubna 2016.
Vzhledem ke krátké době k uvedení právní úpravy veřejných zakázek do souhlasu se Směrnicí lze očekávat, že parlament již nevrátí vládě celý zákon k přepracování, ale že schválí vládou předložený návrh pouze s případnými zapracovanými pozměňovacími návrhy.
Ačkoliv tedy níže uvedené vychází z vládou předloženého návrhu a je tak možné, že schválené znění bude odlišné, lze předpokládat, že schválený zákon bude z velké části návrhu odpovídat, či z něj alespoň vycházet. Samotný zákon o veřejných zakázkách pak bude upravovat rovněž koncesní řízení, které má v současnosti vlastní právní úpravu v samostatném zákoně.
1. Základní východiska nové úpravy
Základním úmyslem zákonodárce při přípravě návrhu zákona bylo pojmout zákon nikoliv jako podrobný návod upravující postup zadavatele krok za krokem, ale stanovit pouze minimální zákonnou regulaci.
Tento přístup lze demonstrovat například na úpravě hodnotící komise. Současná právní úprava ukládá zadavateli povinnost ustanovit pro hodnocení nabídek hodnotící komisi, stanoví, kolik má mít komise členů, kdo má být jejím členem a podrobně upravuje jednání hodnotící komise. Nová úprava naproti tomu pouze stanoví, že zadavatel může k hodnocení nabídek jmenovat hodnotící komisi. Žádná další pravidla pro její sestavování ani jednání již zákona nestanovuje a je tak zcela na vůli zadavatele, jak hodnotící komisi sestaví a jaká pro její jednání stanoví pravidla.
Zákonodárce však plánuje k zákonu vydat rovněž podrobné metodiky, které sice nebudou závazné, nicméně budou obsahovat podrobný návod pro zadavatele, jak při zadávání veřejných zakázek postupovat, aby zcela vyhověli všem zákonným požadavkům, a to jak při samotném zadávání zakázek, tak i při postupech před zadáváním zakázky (např. při stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, stanovování hodnotících kritérií a podobně) a po zadání zakázky (zejména uveřejňování na profilu zadavatele a ve věstníku veřejných zakázek).
2. Veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky
Zákonodárce zachovává limity pro zakázky malého rozsahu, a to ve výši 2.000.000,- Kč pro dodávky a služby a 6.000.000,- Kč pro stavební práce. Zákon se na podlimitní zakázky nadále používat nebude (s výjimkou základních zásad), na profilu zadavatele se však i podle nového zákona budou uveřejňovat smlouvy, jejichž hodnota přesáhne 500.000,- Kč bez DPH.
Podlimitní zjednodušené řízení lze i nadále použít na veškeré podlimitní zakázky na dodávky a služby, na stavební práce je lze použít již pouze do 50.000.000,- Kč. Limit byl tedy snížen na polovinu, což výrazně omezí použitelnost zjednodušeného podlimitního řízení na stavební práce.
Samotné zjednodušené podlimitní řízení zůstává fakticky nezměněno, jsou s ním spojeny kratší lhůty (11 dní k podání nabídek), možnost po uveřejnění oslovit některé dodavatele přímo (alespoň 5) či možnost nahradit dokumenty o kvalifikaci čestným prohlášením.
3. Lhůty k podání nabídek
Nový zákon zkracuje minimálních lhůty k podání nabídek u nadlimitních zakázek na 22 pracovních dní (+ 5 pracovních dní při neumožnění elektronických nástrojů), namísto 52 kalendářních dnů podle stávající úpravy.
U zakázek na dodávky a služby je dokonce možnost zkrácení až na 11 pracovních dní (při uveřejnění předběžného oznámení či z důvodu nepředvídatelných naléhavých okolností).
Ostatní lhůty k podání nabídek jsou nově uváděny v pracovních dnech namísto dnů kalendářních, fakticky u nich však dochází zpravidla jen k drobný rozdílům.
4. Posuzování a hodnocení nabídek
Několika výrazných změn se dočkala rovněž úprava posuzování a hodnocení nabídek.
Změnou, která může zadavatelům výrazně usnadnit posuzování a hodnocení nabídek, je zejména možnost zvolit si, zda zadavatel nejprve provede hodnocení nabídek a teprve následně posouzení úplnosti nabídek, či zda bude postupovat shodně jako podle dosavadní úpravy a nejprve posoudí nabídky a až následně je zhodnotí.
Tento obrácený postup výrazně usnadní proces posuzování a hodnocení nabídek zejména v případě, kdy jsou hodnotící kritéria číselně vyjádřena, např. pokud se jedná pouze o nabídkovou cenu. Zadavatel v takovém případě nejprve porovná nabídkové ceny a následně bude posuzovat úplnost nabídky pouze u vybraného uchazeče. Zadavatel tak nebude muset kontrolovat předložení všech dokladů, povolení a dalších zadávací dokumentací požadovaných dokumentů u všech uchazečů, ale pouze u toho vybraného. Zejména při velkém množství uchazečů, či u zahraničních uchazečů, může být právě posuzování úplnosti nabídek tou administrativně nejnáročnější a nejnákladnější činností. Tento postup tak umožní ušetřit zadavatele nemalých administrativních a časových nákladů.
Další ze změn v hodnocení nabídek je návrat ekonomických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel je oprávněn požadovat určitý minimální obrat uchazeče, nejvýše však do dvojnásobku předpokládané hodnoty zakázky.
Uchazečům pak pomohou snížit administrativní náklady ustanovení zákona, která umožňují namísto předkládání výpisů z veřejných rejstříků (například obchodní rejstřík) pouze na tento rejstřík odkázat, dále pak zbývající dokumenty postačí předkládat v prosté kopii, originál bude vyžadován pouze po vítězném uchazeči.
5. Vyloučení uchazeče, který se neosvědčil
Zadavatel bude nově oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení rovněž uchazeče, kteří se v posledních třech letech dopustili buď (i) závažných nebo trvalých pochybení při plnění závazků s veřejným zadavatelem (jakýmkoliv), které vedly k předčasnému ukončení smlouvy, náhradě škody nebo obdobným sankcím; nebo (ii) závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost.
Zadavatel tedy bude moci vyloučit takové uchazeče, kteří se v minulosti neosvědčili a hrozí tak riziko, že nebudou řádně plnit ani předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel však bude muset existenci takových pochybení dokázat.
Zadavatel pak dále může u zjednodušeného podlimitního řízení v zadávacích podmínkách stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou stanovena v zákoně, např. bezdlužnost uchazeče u zadavatele a uchazeče vyloučit pro jejich porušení.
6. Dodatečné práce
Jednou z nejvýznamnějších změn zavedených novým zákonem je umožnění takové změny již uzavřené smlouvy, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky, její hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a je nižší než 10 % původní hodnoty závazku u zakázky na dodávky a služby, nebo 15 % původní hodnoty závazku u veřejné zakázku na stavební práce.
Dále je pak v jednacím řízení bez uveřejnění umožněno zadání dodatečných stavebních prací nebo služeb, které (i) nebylo možné předvídat, (ii) z technických či ekonomický důvodů nelze zadat jinému dodavateli, (iii) by při zadání jinému dodavateli způsobily zadavateli značné obtíže nebo zvýšení nákladů a (iv) nepřesahují 50 % hodnoty původní zakázky. Současná právní úprava takovou změnu umožňuje pouze do hodnoty 30 % původní zakázky.
7. Závěr
Z navrhované právní úpravy je zřetelný zájem na zjednodušení a usnadnění zadávacího řízení jak pro zadavatele, tak pro uchazeče, přičemž doprovodné metodiky by měly zajistit snadný a přehledný postup k dodržení všech požadavků zákona.
Tyto metodiky však zatím nejsou uveřejněny a nelze proto hodnotit jejich kvalitu a skutečný přínos pro zadavatele či uchazeče.
Závěrem připomínáme, že výše uvedené shrnutí vychází z návrhu zákona, který teprve musí projít schvalovacím procesem v parlamentu. Je proto možné, že schválené znění se bude od hodnoceného návrhu výrazně lišit.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera