Držba a její ochrana

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „NOZ“) přinesl mnoho změn, přičemž jedna z nich se týká i změny institutu držby.

Držba je v NOZ upravena v ustanoveních § 987 až 1010 a řadí se mezi absolutní majetková práva, specificky práva věcná. Nová úprava je daleko obsáhlejší a je jí věnováno celkem 22 paragrafů (na rozdíl od občanského zákoníku č. 40/1964, účinného do 31. prosince 2013 (dále jen „OZ“), v němž byly držbě věnovány pouhé tři paragrafy).

Účelem tohoto článku je rámcově přiblížit nové možnosti ochrany držby a jejich praktické využití.

1. Držba

Pojmové znaky držby dle NOZ jsou: (i) faktický výkon práva a (ii) existence úmyslu držitele ovládat toto právo výlučně pro sebe, tedy jako své vlastní. Vůle držitele musí být projevena navenek, přičemž je významné, jak je takový projev vnímán 3. osobami. Nestačí tedy např. pouhé vnitřní přesvědčení držitele právo držet.

2. Co lze držet

Dle NOZ je nově výslovně připuštěna držba práva, resp. vlastnického práva, na rozdíl od úpravy OZ, která hovořila o držbě věci.

Držet lze mimo jiné právo, které (i) lze převést na jiného (např. právo vlastnické, právo duševního vlastnictví), a (ii) které připouští trvalý nebo opětovný výkon, tedy např. právo nájemní či služebnost.

Předmětem držby však nemůže být právo, které je plněno jednorázově. Rovněž není možné držet právo, jehož povaha držbu vylučuje, tedy např. dědické právo.

3. Jak držbu chránit

3.1 Svépomoc

Nejjednodušší způsob ochrany držby je tzv. svépomoc, která byla dříve upravena v § 5 OZ. Nově je tato úprava obsažena v ust. § 1006 NOZ, které umožňuje komukoliv, kdo byl zbaven držby, či ve své držbě omezen, znovu obnovit původní stav sám. Jednoduše řečeno, pokud mi někdo zadrží mé kladivo, mohu si jej sám vzít nazpět. Takové svémocné znovu zmocnění se věci má své limity, přičemž tyto limity představují meze nutné obrany dle § 2905 NOZ, tedy že obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená.

Pokud si tedy např. soused bez dovolení „půjčí“ mé kladivo, mohu si jej vzít zpátky. Pokud mi jej však nebude chtít dobrovolně vydat, nemohu se např. vloupat do jeho domu či souseda fyzicky napadnout, abych kladivo dostal nazpět.

3.2 Posesorní žaloba

Nebude-li svépomoc možná, je nutné obrátit se k ochraně svého práva na soud. Žaloba, kterou se držitel domáhá ochrany držby práva vůči těm, kteří jeho právo držby porušují, odnímají, z držby jej vypuzují nebo jinak do něj zasahují, se nazývá posesorní žaloba.

Posesorní žalobou se lze domáhat pouze obnovení původní stavu; nelze se však posesorní žalobou domáhat náhrady škody.

Posesorní žaloba musí být podána v subjektivní lhůtě 6 týdnů. Tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy se držitel dozvěděl jak (i) o skutečnostech, které zakládají právo podat žalobu, tak i (ii) o osobě, která držbu ruší nebo ohrožuje, jak vyplývá z ust. § 1008 NOZ.

Nejpozději je však možné posesorní žalobu podat v objektivní lhůtě, která činí 1 rok ode dne, kdy držitel mohl své právo uplatnit poprvé, tedy od rušebního jednání. Tato lhůta platí i pro rušitele pro podání námitek proti žalobě na ochranu držby při vypuzení z držby. Po uplynutí těchto lhůt se k žalobám ani námitkám nepřihlíží a jedná se tedy o lhůty prekluzivní.

3.3 Kdy podat posesorní žalobu?

Nabízí se otázka, proč se domáhat např. navrácení kladiva žalobou na ochranu držby, namísto žaloby na vydání věci, tedy žaloby reivindikační. Jeden praktický důvod však existuje, a to ten, že v případě žaloby na vydání věci je nutné prokázat vlastnictví k věci. Pokud však např. již nedisponuji důkazem o koupi kladiva, nebudu schopen prokázat své vlastnictví a v případném sporu o vydání věci nebudu úspěšný, neboť neunesu důkazní břemeno. Naproti tomu mohu být schopen prokázat držbu.

Dalším podstatným faktorem je lhůta, ve které soud o podané žalobě rozhodne. Rozhodování o posesorních žalobách je velmi rychlé a soud rozhodne o posesorní žalobě do 15 dnů od jejího podání (§ 177 o.s.ř.). Naproti tomu u žaloby na vydání věci není soud limitován žádnou lhůtou a může tak trvat velmi dlouho, než o ní bude rozhodnuto.

4. Závěr

S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že posesorní žaloba má jistě své využití, a to v situacích, kdy nelze prokázat vlastnictví věci a není tedy vhodné žalovat na vydání věci. Posesorní žaloba je navíc velmi rychlá.

Měla by však nastupovat až tehdy, pokud není možné nápravu sjednat svépomocí.
Uplatnění posesorních žalob si tak lze představit např. v situaci, kdy nám někdo pravidelně blokuje vjezd parkováním svého vozu před tímto vjezdem. Dále lze uvažovat o využití této žaloby nájemcem, kterému pronajímatel vyměnil zámky a odmítá jej vpustit do bytu, tedy vykonávat své právo nájmu.

Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333