Rozsáhlá novela zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku z oblasti rodinného práva bude účinná od 1. 1. 2026. Změny se týkají zejména úpravy rozvodového řízení, rodičovské odpovědnosti, forem péče o dítě a vyživovací povinnosti.
Níže uvádíme přehled nejdůležitějších změn, které nás v roce 2026 v oblasti rodinného práva čekají.
- Rozvod
V oblasti rozvodu dojde k výraznému zjednodušení celého procesu. V případě nesporného rozvodu nově nebude nutné zjišťovat existence rozvratu manželství. V případech, kdy budou splněny zákonné podmínky, bude rozvrat považován za prokázaný na základě nevyvratitelné domněnky, bez nutnosti dokazování. Odpadá také dosavadní požadavek na šestiměsíční odděleného žití manželů/partnerů před podáním návrhu na rozvod. U sporného rozvodu bude soud příčiny rozvratu zjišťovat, jen tam kde by rozvod představoval rozpor se zájmem manžela/ partnera, který návrh nepodal.
Zásadní změna nastává rovněž v terminologii týkající se péče o děti po rozvodu. Namísto střídavé či výlučné péči bude nově zákon stanovovat, že dítě „zůstane v péči“ obou rodičů. Tento posun odráží důraz na přednostní zachování společné péče rodičů i po rozvodu.
- Rodičovská odpovědnost
Novela rozšíří definici rodičovské odpovědnosti, kdy současná práva a povinnosti, která tvoří rodičovskou odpovědnost, budou zachována ve stejném znění, dojde pouze k jejich rozšíření o zákaz tělesných trestů, duševního strádání a jiných ponižujících opatření vůči dítěti. Přesto, že takové ustanovení zprvu působí jako sankční, jde pouze o vyjádření nesouladu tělesných trestů s důstojností dítěte. Občanský zákoník tak porušení takové povinnosti nespojuje prozatím s žádnou sankcí.
Dále bude rodičovská odpovědnost rozšířena o právo a současně povinnost udržování styku s dítětem, které má dle znění zákona zahrnovat:
- osobní styk,
- nepřímý styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku,
- vzájemné poskytování všech podstatných informací o dítěti mezi rodiči a
- poskytování všech podstatných informací o rodičích dítěti.
Zároveň bude rozšířen výčet způsobů pozastavení rodičovské odpovědnosti. Novela přichází s možností pozastavení rodičovské odpovědnosti i v případě, že důvody vycházejí ze samotného dítěte, především tam kde by v důsledku jejího výkonu hrozilo narušení citového nebo psychického vývoje dítěte a současně za splnění podmínky, že odvrácení této hrozby nelze dosáhnout jinak.
Důvodem pro soudní zásah a dočasné omezení výkonu rodičovských práv daného rodiče, může tedy být například situace, kdy dítě trvale odmítá osobní kontakt s jedním z rodičů.
- Právo osobního styku a forma péče
Současná právní úprava počítá s třemi druhy formy péče tj. výlučná, střídavá a jiné osoby. Změna spočívá v tom, že nově se zcela ruší jednotlivé formy péče. Zůstane pouze jedna forma – společná péče, jak bylo zmíněné výše, která bude považována za standardní a výchozí režim i po rozvodu nebo rozchodu rodičů. Oba rodiče tak budou nadále vykonávat osobní péči o dítě společně. Laicky řečeno právní úprava míří více k tomu, aby rodiče spolu dobře vycházeli při péči o dítě i po rozvodu, čímž se snaží hájit především zájmy dítěte.
Nová právní úprava tak například ukládá rodičům, kteří spolu nežijí, povinnost připravit dítě na péči druhého rodiče, péči umožnit a s druhým rodičem spolupracovat a vzájemně se o dítěti informovat. Zároveň má rodič povinnost zdržet se všeho, co by narušovalo vztah dítěte s druhým rodičem. Tímto opatřením se má předejít znevažování či očerňování druhého rodiče v přítomnosti dítěte.
V případě, že by jeden z rodičů bezdůvodně bránil druhému rodiči ve výkonu péče o dítě, zakládá tato skutečnost důvod pro nové rozhodnutí soudu o úpravě péče.
- Vyživovací povinnost
Nové úpravy se dočkala i vyživovací povinnost. Příznivým krokem vpřed je rozhodně, skutečnost, že soud při hodnocení výše výživného přihlédne k budoucí změně potřeb. Mohla by se tak snížit vytíženost soudů, které by v budoucnu nemusely tak často rozhodovat o navýšení či snížení výživného a zároveň i rodiče tak budou mít jistou dohodu dopředu. Nadto navíc soud při změně poměrů rozhodne o výživném i bez návrhu.
Další krok vpřed zákonodárce učinil i v rámci hodnocení platebních možností a schopností povinného. Nově soud přihlédne také k tomu, zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělávání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného bude také třeba zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.
Další novinka se bude týkat vrácení výživného. Doposud se spotřebované výživné nevracelo, bez výjimek. Současně pokud dojde ke snížení výživného, snížená spotřebovaná část se vracet nebude, ale v rozsahu, v jakém se nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu.
Nejvíce diskutovanou novinkou je určitě postoupení pohledávky výživného, jedná se pouze o takové výživné, o kterém rozhodl soud a výhradně ho lze postoupit jen za peníze, a to bezhotovostně. Postupník pak nabývá pohledávku až úplným zaplacením.
Postupitel neručí za dobytnost. Pokud jde o pohledávku na výživném pro nezletilé a nesvéprávné dítě, pak ani za trvání, pokud postupník mohl vědět o nejistotě a nedobytnosti. Zároveň postoupená pohledávka výživného nezaniká smrtí oprávněné osoby.
Další novinkou je zvláštní úrok z prodlení pro výživné, které bude stanoveno nařízením vlády. Pokud bude tedy povinný v prodlení, k výživnému se mu bude přičítat zvláštní zákonný úrok z prodlení. Jeho výše není zatím stanovena.
Napsal: Jiří Kučera