V souvislosti s rekodifikací hmotného občanského práva, provedené především z. č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“), došlo rovněž k novelizaci občanského práva procesního.
Z důvodu zásadní rozdílnosti mezi spornými a nespornými řízeními, která byla do 31. 12. 2013 společně upravena v z. č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu (dále jen „OSŘ“), bylo v rámci zpřehlednění právních norem občanské soudní řízení rozděleno do dvou samostatných právních předpisů. V OSŘ zůstávají nadále upravena veškerá soudní řízená sporná, zatímco řízení nesporná jsou nově upravena v z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“).
Sporné a nesporné řízení
Rozdíl mezi sporným a nesporným řízením lze spatřovat již v jejich účelu. Zatímco řízení sporná mají za účel především ochranu porušovaných či ohrožených práv, řízení nesporná upravují vztahy účastníků do budoucna. Tomuto účelu také odpovídá rovněž okruh účastníků řízení, kdy ve sporných věcech stojí na jedné straně žalobce, jehož žalobě se brání žalovaný, zatímco v nesporných věcech vystupuje zpravidla pouze navrhovatel a případně další účastník, o jehož právech se v řízení rozhoduje.
Rozdíl lze nalézt rovněž ve způsobu zahájení řízení. Sporná řízení se vždy zahajují výlučně na základě žaloby jedné ze stran, zatímco řízení nesporná může soud zahájit rovněž z úřední povinnosti i bez návrhu.
Jiným způsobem probíhá také dokazování, kdy v řízení sporných soud provádí téměř výhradně důkazy navržené účastníky řízení, zatímco v řízení nesporných provádí rovněž důkazy nad tento rámec na základě vlastní vyšetřovací činnosti. V řízeních sporných pak působí zásada koncentrace řízení, podle níž je možné uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání či prvního jednání ve věci, respektive ve lhůtě určené soudem k doplnění tvrzení či důkazů. K tvrzením a důkazům navrženým po koncentraci řízení soud již nepřihlíží. V řízení nesporných je naopak možné tvrzení a důkazy navrhovat po celou dobu řízení.
ZŘS obsahuje úplný výčet nesporných a jiných zvláštních řízení, která se ZŘS řídí (např. řízení o pozůstalosti, rozvodu, osvojení, svéprávnosti, řízení ve statusových věcech právnických osob či ve věcech kapitálového trhu), a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému. Veškerá řízení v ZŘS neupravená se budou řídit ustanoveními OSŘ o řízení sporných.
Spory uvnitř korporací – jediná výrazná změna
Do ZŘS byla z OSŘ převzata všechna nesporná řízení s výjimkou řízení ve věcech obchodního rejstříku, která jsou od 1. 1. 2014 upravena v zákoně o veřejných rejstřících, a řízení ve sporech mezi společností, jejími zakladateli, společníky, členy či společníky a členy navzájem, které zůstaly upraveny v OSŘ. Řízení v těchto věcech, která byla před účinností ZŘS řízeními nespornými a uplatnily se tak na ně výše uvedené zásady řízení nesporného, se staly řízení spornými se všemi z toho vyplývajícími důsledky. V těchto řízeních (např. řízení o zrušení účasti společníka ve společnosti) tak již soud rozhoduje výhradně na základě důkazů předložených stranami před koncentrací řízení a nemůže provádět důkazy nenavržené, získané vlastní činností, ani důkazy navržené až po koncentraci řízení. Tato změna tedy výrazným způsobem modifikuje řízení ve věcech sporů mezi společnostmi a zakladateli, společníky a členy či mezi společníky a členy vzájemně.
Přejatá řízení se nedočkala výraznějších věcných změn, s výjimkou řízení o pozůstalosti, které bylo přizpůsobeno hmotněprávní úpravě dědictví podle NOZ.
Nová nesporná řízení
ZŘS však rovněž zavádí některá řízení zcela nová, která buď OSŘ vůbec neznal, nebo jim nevěnoval zvláštní právní úpravu. Jedná se o následující řízení:
• Řízení ve věcech svěřenského fondu – s ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu, upravuje ZŘS okruh účastníků a místní příslušnost soudu
• Řízení ve statusových věcech manželských a řízení ve statusových věcech partnerských – ZŘS upravuje řízení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), řízení o neplatnost manželství a řízení o rozvod manželství. Obdobně se úprava řízení ve věcech manželských použije i na věci partnerské. OSŘ tato řízení pouze na několika místech zmiňoval, zvláštní právní úpravu však neobsahoval
• Řízení o určení a popření rodičovství – v rámci tohoto řízení je upraveno jednak určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, které znal již OSŘ, a dále řízení o určení a popření otcovství, které sice OSŘ znal, ale neobsahoval jeho zvláštní ucelenější úpravu, a řízení o určení a popření mateřství
• Řízení o některých podpůrných opatřeních – NOZ zavádí instituty předběžného prohlášení, nápomoci při rozhodování a zastoupení členem domácnosti, které mohou vyžadovat zásah soudu
• Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného – NOZ zavádí institutu nezvěstnosti a prohlášení člověka za nezvěstného, ZŘS proto obsahuje odpovídající procesněprávní úpravu
• Řízení o přivolení k zásahu do integrity – NOZ upravuje právo na duševní a tělesnou integritu a zásahu do to této integrity
Významné řízení z hlediska podnikání
ZŘS tedy přejímá předchozí úpravu OSŘ, kterou dále doplňuje a upravuje do souladu s NOZ. Z řízení upravených v ZŘS jsou pak pro podnikatelskou praxi významná především následující řízení:
• Řízení ve statusových věcech právnických osob – ZŘS upravuje řízení o zrušení a likvidaci právnických osob, jmenování a odvolání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti. ZŘS upravuje rovněž řízení o jmenování znalce, řízení ve věcech právnických osob, která lze zahájit i bez návrhu, nebo řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob
• Řízení o úschovách – soudní úschova je využívána především dlužníky, kteří z důvodu na straně věřitele (odepření součinnosti, nepřítomnost, nejistota v osobě věřitele). V takovém případě splní dlužník svůj dluh složením peněz, cenných papírů či jiných movitých věcí do úschovy soudu
• Řízení o soudním prodeji zástavy – soudní prodej zástavy může dopadat jak na věřitele, jejichž pohledávka byla zajištěna zástavním právem, tak na dlužníky, kteří zástavu poskytli
• Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry – použije se zejména v případě vytěsnění (tzv. „squeeze-outu“) minoritních akcionářů. Dojde-li ke squeez-outu, mají bývalí akcionáři právo na dorovnání od hlavního akcionáře, který má povinnost složit dorovnání vůči vytěsněným akcionářům do povinné úschovy. Neučiní-li tak v plné výši, může mu být soudem uložen zákaz výkonu jeho práv spojených s účastnickými cennými papíry
Závěr
Zákonodárce v rámci zpřehlednění právní úpravy dosavadní úpravu OSŘ rozdělil do dvou samostatných zákonů. Zda byla tato změna nutná a zda skutečně laické veřejnosti usnadní orientaci v právním řádu je diskutabilní. Prakticky však ZŘS přináší do předchozí právní úpravy jen několik málo změn, přičemž s těmi nejdůležitějšími jsme vás stručně seznámili v tomto článku.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz ; tel: +420604242241.
Napsal: Mgr. Jiří Kučera