Zaměstnanec se zaměstnavatelem si mohou v konkurenční doložce sjednat důvody pro odstoupení od konkurenční doložky.
Nejvyšší soud však ve své rozhodovací praxi dovodil výrazná omezení tohoto práva, přičemž překročení těchto omezení vede k neplatnosti sjednaných důvodů pro odstoupení od konkurenční doložky. V takovém případě by pro sjednané důvody nebylo možné od doložky platně odstoupit.
- Konkurenční doložka
Konkurenční doložka bývá častou součástí manažerských smluv, ale i smluv se řadovými zaměstnanci, kteří mají přístup ke specifickému, konkurenčně významnému know-how zaměstnavatele.
Podstata konkurenční doložky spočívá v tom, že se zaměstnanec zaváže po sjednanou dobu (nejdéle však jeden rok) po skončení pracovního poměru nevykonávat činnost, která má vůči zaměstnavateli soutěžní (konkurenční) povahu. Zaměstnavatel za to zaměstnanci poskytuje finanční kompenzaci ve sjednané výši, nejméně však ve výši ½ průměrné měsíční mzdy za každý měsíc trvání konkurenční doložky.
Ve vztahu k odstoupení od konkurenční doložky zákoník práce pouze stanoví, že zaměstnavatel je oprávněn od doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru. Žádný důvod pro odstoupení neuvádí. Podle občanského zákoníku pak obecně platí, že odstoupit od smlouvy lze pouze v případech, kdy tak stanoví zákon nebo dohoda stran.
- Skutkový stav
Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli konkurenční doložku, přičemž doložka obsahovala právo zaměstnavatele od konkurenční doložky odstoupit, „pokud zaměstnavatel podle svého volného uvážení dojde k závěru, že vzhledem k hodnotě informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v zaměstnání u zaměstnavatele či jinak, by nebylo přiměřené a/nebo účelné, aby zaměstnavatel vůči zaměstnanci sjednaný zákaz konkurence vynucoval či na něm trval a hradil mu sjednané peněžité vyrovnání“.
Zaměstnanec měl dle smlouvy vykonávat funkci provozního ředitele a během výkonu této funkce se měl seznámit se specifickým know-how zaměstnavatele. Z tohoto důvodu měl zaměstnavatel zájem na sjednání konkurenční doložky v délce trvání 6 měsíců.
Zaměstnanec však rozvázal pracovní poměr výpovědí po již po dvou měsících působení ve funkci a za tuto dobu podle zaměstnavatele nenabyl poznatků či know-how, které by mu umožňovaly pracovat na srovnatelné pozici u konkurence způsobem, který by zaměstnavateli mohl ztížit jeho činnost. Z tohoto důvodu tedy před skončením pracovního poměru od konkurenční doložky odstoupil.
- Soudní rozhodnutí
Soud prvního stupně dovolil, že je-li hlavním smyslem uzavření konkurenční doložky ochrana zaměstnavatele před konkurencí a rozhodne-li se zaměstnavatel dle svého uvážení, že není třeba chránit poznatky, které u něj zaměstnanec dosud nabyl – nemůže soud zaměstnavateli de facto nařídit povinnost chránit své obchodní tajemství konkurenční doložkou. Vzhledem k tomu, že to byl zaměstnanec, kdo se rozhodl ukončit pracovní poměr po dvou měsících a zaměstnavatel vypověděl konkurenční doložku pro důvod sjednaný ve smlouvě, bylo by podle soudu za dané situace v rozporu s dobrými mravy, aby zaměstnavateli byla uložena povinnost hradit plnění vyplývající ze sjednané konkurenční doložky.
Odvolací soud se zcela totožnil se závěry soudu prvního stupně a rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1304/2019, ze dne 25. 6. 2020 potvrdil závěr, že byl-li naplněn sjednaný důvod odstoupení, je zaměstnavatel oprávněn od doložky odstoupit. Zároveň dospěl k závěru, že zaměstnavatel není oprávněn odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu, či z jakéhokoliv důvodu. Vždy tedy musí být sjednán důvod konkrétní.
Dle Nejvyššího soudu nelze vyloučit, že po uzavření konkurenční doložky nastanou okolnosti, za nichž zaměstnanec nezíská informace, které měly být konkurenční doložkou chráněny, a uvedený smysl a účel konkurenční doložky nebude naplněn. Předpokládají-li účastníci konkurenční doložky, že takové okolnosti po uzavření dohody mohou nastat, lze je v dohodě sjednat jako důvod pro odstoupení od konkurenční doložky.
Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že ujednání, které ponechává na volném uvážení zaměstnavatele, zda zaměstnanec v zaměstnání takové informace získal, těmto požadavkům nevyhovuje, neboť se ve svých důsledcích jedná o obdobnou situaci, kdy by zaměstnavatel měl možnost od konkurenční doložky odstoupit bez uvedení důvodu nebo z kteréhokoliv důvodu. Takové ujednání je tedy neplatné.
- Závěr
Zaměstnanec si se zaměstnavatelem mohou dohodnout důvod pro odstoupení od konkurenční doložky. Tento důvod však musí být konkrétní a objektivně ověřitelný.
Naplnění důvodu odstoupení tedy nesmí být závislé na subjektivním posouzení jedné ze stran a nesmí být sjednána ani možnost odstoupení bez uvedení důvodu či „z jakéhokoliv důvodu“. Takto sjednaný důvod odstoupení by byl neplatný a strany by od konkurenční doložky nebyly oprávněny odstoupit.
Mají-li tedy strany zájem domluvit se na důvodech pro odstoupení od konkurenční doložky, je nezbytné, aby formulaci důvodu věnovali náležitou péči a vyhnuly se tak riziku neplatnosti sjednání takového důvodu. U stávajících konkurenčních doložek je pak vhodné provést jejich revizi a případně se dohodnout na změně formulace důvodů pro odstoupení tak, aby bylo vyhověno požadavkům na jejich platnost.
Za účelem revize a formulace konkurenčních doložek je vhodné vyhledat kvalifikovanou právní pomoc. S uvedenými úkony Vám rádi pomůžeme.
Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420 604 242 241, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420 273 134 333.
Napsal: Mgr. Zdeněk Smrček