Partner kanceláře Jiří Kučera patří mezi účastníky obchodní delegace

Restart Martina Hály: Vystrčilova cesta na Tchaj-wan by mohla razit cestu skutečné ekonomické diplomacii

Předseda Senátu míří do Východní Asie v klíčovém okamžiku globální „restrukturalizace dodavatelských řetězců“. To představuje unikátní příležitost i pro nás.

Kritici nadcházející Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan vesměs argumentují, že návštěva naruší česko-čínské vztahy a ohrozí ekonomickou spolupráci s ČLR. Jenže kde nic není, ani čert nebere. Česko-čínské vztahy jsou narušené již dávno, především diletantismem jejich aktérů z dob tzv. „restartu“. Příliš jim neprospěl ani krach „vlajkové lodi čínských investic“, společnosti CEFC, a zmizení jejího předsedy, „vyhaslého“ poradce českého prezidenta Jie Ťien-minga, počátkem roku 2018. Návštěva tak může poškodit leda vztahy Pekingu se zainteresovanými českými politiky a politickými podnikateli, kteří nedokázali přes usilovné snahy cestě zabránit.

Integrace a její „restrukturalizace“

Zemanova ekonomická diplomacie s ČLR valné výsledky — kromě mezinárodní ostudy kolem CEFC — nepřinesla. Mnohem nadějnější vyhlídky by mohla mít ekonomická diplomacie s Tchaj-wanem: Vytrčilova cesta přichází v klíčovém okamžiku širších geo-ekonomických procesů, jež by mohly mít pro Českou republiku, pokud jich dokáže využít, zásadní přínos do budoucna.

Tchajwanská ekonomika byla po léta, zejména během dvou termínů kuomintangského prezidenta Ma Jing-ťioua (Ma Ying-jeou) v letech 2008-16, silně provázaná s ekonomikou čínskou. Tchajwanské firmy hojně přesouvaly výrobní kapacity (a výrobní technologie) do Číny, aby těžily z levné pracovní síly a zapojení do globálních dodavatelských řetězců v době, kdy se podobným způsobem přesouvala výroba do Číny prakticky z celého světa. Dobrým příkladem této někdejší integrace je tchajwanská firma Foxconn, dnes největší výrobce elektroniky na světě, který po léta vyrábí v Číně špičkové produkty pro přední světové značky, včetně amerického Applu.

Na jih — a na západ

Na Tchaj-wanu se „integrační“ trend obrátil s nástupem první administrativy současné prezidentky Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen) v roce 2016. Nová vláda si byla vědoma politických a ekonomických rizik jednostranné závislosti na ČLR a zavedla ještě v roce 2016 tzv. „Novou politiku na jih“ (New Southbound Policy, 新南向政策). Ta měla diverzifikovat tchajwanské investice a celkovou ekonomickou orientaci především směrem do Jihovýchodní Asie.

K podobným závěrům o rizicích ekonomické integrace s ČLR mezitím došly další země, především Spojené státy. Někteří američtí představitelé prosazují úplné oddělení (decoupling) výzkumu, vývoje a výroby od Číny především v oblasti pokročilých technologií. Tyto „diverzifikační“ tendence v různých zemích směrem od ČLR se navzájem posilují a vytvářejí dnes již poměrně výrazný globální trend, který má velmi konkrétní ekonomické dopady.

Například zmíněná tchajwanská firma Foxconn začala pod vlivem amerických cel a technologických omezení směrem k ČLR potichu přesouvat výrobní kapacity do jiných zemí — a zdaleka ne jen „na jih“ od Tchaj-wanu. Z její „restrukturalizace dodavatelských řetězců“ profitují již také Mexiko nebo Indie.

Příležitost pro nás

Foxconn má již od roku 2000 základnu také v České republice. Do země přinesl pokročilé technologie, zaměstnává zde tisíce lidí a patří mezi „naše“ největší vývozce. Ze současného trendu diverzifikace globálních dodavatelských řetězců této i dalších tchajwanských technologických firem by tak nemusela těžit jen Jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexiko; při troše ekonomické diplomacie, která může v případě Tchaj-wanu stavět na dlouhodobém solidním základě, bychom se mohli do výroby a možná i do vývoje v nejprogresivnějších průmyslových odvětvích zapojit i my.

Na samý závěr Vystrčilova programu na Tchaj-wanu je zařazena „účast na Fóru o společné politice USA, Taiwanu, EU a Japonska ve věci restrukturalizace dodavatelského řetězce: usnadnění restrukturalizace směrem k podobně smýšlejícím ekonomikám“. Akci pořádají americké, japonské a evropské zastoupení (de facto ambasády) v Tchaj-peji. Česká republika se akce účastní právě díky přítomnosti svého vysokého představitele na ostrově. Načasování je zřejmě shoda okolností — ale pro Českou republiku otevírá velmi zajímavou příležitost.

Publikace tohoto článku: Aktuálně, 28.8.2020

Napsal: Jiří Kučera

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333