V polovině října roku 2012 Soudní dvůr Evropské unie na základě žaloby Evropské komise v rozsudku ve věci C 37/11, Komise v. Česká republika nadobro zakázal používání označení „pomazánkové máslo“ u tradičního českého výrobku, kterého se u nás vyprodukuje přes 8 000 tun ročně a velká část produkce rovněž zůstává na našem trhu.
Stalo se tak poté, co se již dříve Česká republika pokusila vyjednat výjimku pro tuzemský trh, kde je výrobek po více než 30 letech existence dostatečně znám. Komise ji však zamítla.
Neúspěchem rovněž skončila žádost, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno za účelem propagace tradičních produktů se specifickým charakterem a chuťovými vlastnostmi.
Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je konečné a nelze se proti němu odvolat. V případě nerespektování tohoto rozhodnutí hrozí České republice pokuta v řádu milionů eur.
Proč pomazánkové máslo vadí
Soudní dvůr Evropské unie dospěl k názoru, že Česká republika tím, že povolila uvádění na trh mléčného výrobku, který nelze kvalifikovat jako máslo, pod obchodním označením ‚pomazánkové máslo‘, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z nařízení EU ( jedná se o nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty).
Podle platné úpravy EU je totiž máslem výlučně směs skutečného másla a vody. Výrazem „máslo“ je pak možné označovat pouze ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. U nízkotučného másla se připouští nejmenší obsah tuku 39 %.
České pomazánkové máslo má však jiné složení a vyrábí se jinou technologií. Takže ani kdyby se v něm zvýšil obsah tuku, nemohlo by vyhovovat právní úpravě EU.
Dosud platné české právní předpisy jsou v tomto směru benevolentnější, jelikož umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku. Tyto předpisy se však budou muset změnit a jelikož v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie není stanovena lhůta, je třeba tuto změnu zavést bezodkladně.
Překvapivé rozhodnutí?
Závěr Soudního dvora EU vyvolal v Česku vlnu nevole. Takové opatření se mnoha lidem, včetně pravicových i levicových populistů jevilo jako nepřiměřeně přísné, neboť hrozí újma výrobcům pomazánkového másla, kteří mají připraveny obaly s tímto označením a nové obaly připraveny nemají.
Tento argument však není nijak nový, neboť Česká republika již před několika lety na výzvu EU k „přejmenování“ pomazánkového másla uváděla výše zmíněný argument o hrozících škodách při okamžitém zavedení odpovídající právní úpravy a neoficiálně přislíbila změnu postupnou, ke které již však nedošlo.
Uplatnit tedy po letech opakovaných výzev a urgencí ze strany EU stejný argument je tedy přinejmenším krátkozraké.
Svaz obchodu a cestovního ruchu však přesto po ministerstvu zemědělství požaduje, aby v připravované vyhlášce umožnilo prodejcům do určitého data doprodat již vyrobené zboží a kompenzovat výrobcům i na sklad vyrobené obaly, které již nebude možné využít. Pokud jim ministerstvo vyhoví a neuposlechne příkazu rozsudku, budeme z veřejných peněz platit pokutu.
Na celý případ je však nutno nazírat širší optikou a především v souvislostech. V době přístupu ČR do EU předpisy neumožňovaly následným postupem získat výjimku, kterou některé státy pro své výrobky mají. Česká republika však mohla o tuto trvalou výjimku požádat při sjednávání vstupu do EU ale neučinila tak. Slovensko se přizpůsobilo požadavkům evropských předpisů a od užívání názvu pomazánkové máslo ve slovenštině ustoupilo ihned po vstupu do EU.
Dalším podstatným argumentem je i faktické poškození slovenských výrobců a zásad jednotného trhu EU, vyplývající z české ignorance povinností uložených právem EU v této otázce.
Konečně dle Soudního dvora Evropské unie hrozí nebezpečí klamání spotřebitelů-cizinců, kteří nejsou znalí místních poměrů a mohli by nabýt dojmu, že se skutečně o máslo jedná, pokud by jim však nepřišlo divné, že je v tak trochu jiném obalu. V takovém případě je nutno uznat, že označení pomazánkové „máslo“ může být klamavé a způsobit cizímu spotřebiteli újmu, byť vzhledem k hodnotě produktu nebude nikterak závažná.
Lze tedy uzavřít, že pokud Česká republika akceptovala vstup do EU v referendu, zavázala se tak podřídit i normám EU, z čehož pro ni mimo jiné vyplývala povinnost zajistit vnitrostátní právní úpravou „přejmenování“ pomazánkového másla.
Koho vinit?
Lze tedy shrnout, že ke znatelnému pochybení došlo na straně České republiky, když nepožádala o trvalou výjimku (jakou má pro podobné produkty např. Španělsko, Velká Británie či Švédsko) pro tento produkt, což mohla učinit při přístupových jednáních, tedy před osmi lety. Tímto pochybením pak zapříčinila, že následně, tzn. po vstupu České republiky do EU již nebylo možno této výjimky dosáhnout a svou liknavostí se zbavila možnosti získat pro pomazánkové máslo výjimku pro tradiční, lokální a specifický produkt. Samostatnou otázkou je pak odpovědnost výrobců pomazánkového másla za porušování nařízení EU.
V případě dotazů prosím kontaktujte partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru na tel: +420 273 134 333 nebo jkucera@kuceralegal.cz
Napsal: Mgr. Jiří Kučera