Svěřenské fondy

Nový občanský zákoník přináší do českého právního prostředí velkou spoustu změn. Jednou z těch významnějších je zavedení v českém právu dosud zcela neznámého institutu – Svěřenského fondu. Svěřenský fond je běžným institutem anglosaského commom law, kde je označovaný jako trust a jeho charakteristickým znakem je oddělenost majetku trustu od majetku zakladatele.

1. Svěřenský fond a jeho charakteristika

Svěřenský fond je účelově osamostatněný majetek bez právní subjektivity – majetek bez pána – sloužící ke stanovenému účelu, soukromému, či veřejnému. Vzniká tím oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník nemá vlastnická práva. Tato práva vykonává takzvaný svěřenský správce, který není vlastníkem majetku ve fondu, ale je povinen ho šetřit, rozmnožovat, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva beneficientů fondu, kterým se říká obmyšlené osoby. Správci tedy náleží plná správa zakladatelem vyčleněného majetku. Právo na plnění z fondu pak má zmíněný obmyšlený člověk, který rovněž vykonává dozor nad činností správce.

Svěřenské fondy jsou podobné nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní osobnosti, větší variabilitou účelu, absencí veřejnoprávního dohledu nad nimi a případně dočasným trváním.

2. Vznik svěřenského fondu

Svěřenský fond vzniká především vyčleněním určité části majetku z majetku zakladatele fondu. Současně s vyčleněním majetku musí souhlasit alespoň jeden správce s převzetím správy nad nově vzniklým fondem. Při zakládání svěřenského fondu vydává zakladatel povinně statut svěřenského fondu ve formě veřejné listiny. Zpracování statutu je poměrně náročná záležitost, neboť statut obsahuje spoustu náležitostí a také se velmi problematicky v budoucnu mění. Jeho zpracování je tedy vhodné věnovat náležitou pozornost, nejlépe jej zadat právní kanceláři.

Svěřenský fond je možné zřídit i pořízením pro případ smrti, tedy typicky závětí. Závěť tedy v takovém případě musí obsahovat i statut svěřenského fondu, z čehož vyplývá, že závěť, kterou bude zřízen svěřenský fond, musí mít formu veřejné listiny (§ 1452 odst. 3 NOZ), tj. typicky notářský zápis.

Jiným důvodem vzniku svěřenského fondu může být i zvláštní zákon.

3. Výhody svěřenského fondu

Výhodou svěřenského fondu pak např. je, že vyčleněný majetek je chráněn před případnými věřiteli, kteří by si jinak mohli nárokovat majetek zakladatele. Lze se tak např. zajistit proti nepříznivým následkům platební neschopnosti.

Další výhodou pak může být např. vyhnutí se lehkovážnému hospodaření obmyšleného (může být i dědic) s majetkem zakladatele, neboť jsou přesně dány podmínky vyplácení (např. ukončení studia, dosažení určitého věku apod.)

Svěřenský fond lze dále využít např. k investování bez rizika postihu majetku zakladatele v případě neúspěchu.

Rovněž lze očekávat daňové výhody, které jsou obvyklé u svěřenských fondů jinde ve světě.

4. Kontrola správy svěřenského fondu

Právo dohledu nad správou svěřenského fondu má zakladatel svěřenského fondu (v případě smrti nebo zániku zakladatele jeho právnímu nástupci) a stejné právo náleží také obmyšlenému či osobě určené statutem. Pokud obmyšleného nelze určit nebo obmyšlený ještě nebyl jmenován, jmenuje zakladatel fondu osobu, která je oprávněna dohled vykonávat v zájmu obmyšleného (v případě, že takový postup není možný nebo je zakladatel nečinný, jmenuje takovou osobu na návrh soud). V určitých zvláštních případech může zákon stanovit i zvláštní kontrolní působnost jiné osoby nebo orgán veřejné moci.

5. Závěr

Svěřenský fond je tedy institutem zcela novým, u kterého bude jistě zajímavé sledovat, jak se osvědčí v českém právním prostředí. Svěřenský fond jistě najde svá využití např. u zámožnějších rodičů či prarodičů, kteří chtějí nezletilým potomkům věnovat část majetku, avšak z důvodu jejich nízkého věku a nedostatku zkušeností mají obavy z toho, jak by tito potomci s majetkem naložili. Svěřenský fond tak může děti motivovat např. vyplácením většího „kapesného“ či jiných bonusů po splnění určitých podmínek (přijetí na školu, dosažení určitého studijního průměru, atp.).
Svěřenský fond lze pak zřídit také za účelem veřejným k naplňování vzdělávacích, vědeckých či jiných prospěšných účelů.
Otázkou pak zůstává, jak se česká veřejnost vypořádá s relativně skrytou majetkovou strukturou svěřenského fondu a zda nebudou svěřenské fondy používány např. k ukrývání peněz pocházejících z trestné činnosti atp.

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333