Obce, které uvažují o financování bytové výstavby prostřednictvím úvěrů ze Státního fondu podpory investic (SFPI), se často setkávají s pojmem tzv. dluhová brzda. Jak ale ve skutečnosti funguje a jaké má dopady?
Dluhová brzda v zákoně
Dluhovou brzdu upravuje zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Podle něj nesmí výše dluhu obce překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední čtyři roky. Pokud tuto hranici obec překročí, vzniká jí povinnost postupně dluh snižovat – nejméně o 5 % rozdílu ročně.
Do dluhu se započítávají především přijaté úvěry, vydané dluhopisy nebo směnky.
👉 Poznámka: Pokud obec pouze ručí za úvěr, například pro své bytové družstvo, toto ručení se do dluhové brzdy nezapočítává – a to až do okamžiku, kdy by ručení bylo skutečně uplatněno.
Jak to funguje v praxi
Z informací poskytnutých na semináři SFPI vyplývá, že:
- Překročení 60 % limitu není porušením zákona. Obec si může vzít další úvěr, i když už tuto hranici přesáhla.
- Povinnost splácet dluh bývá ve skutečnosti nižší než běžné splátky podle úvěrového kalendáře.
- Ministerstvo financí dosud nikdy nepozastavilo obcím výplatu daňových příjmů – i když některé obce hranici překročily výrazně, dokonce nad 200 %.
- K 31. 12. 2023 byla více než polovina obcí v ČR (50,7 %) zcela bez dluhů. Hranici 60 % překročilo jen 565 obcí z celkových 6 249.
Co to znamená pro obce
Úvěry z programů dostupného bydlení (např. na nájemní či družstevní projekty) se do dluhové brzdy sice započítávají, ale v praxi nepředstavují zásadní překážku. Dluhová brzda tedy není „stopkou“ pro nové projekty – spíše nastavuje rámec, který zajišťuje udržitelnost obecních rozpočtů.
Pro obce, které chtějí investovat do výstavby dostupného bydlení, je tak klíčové nebát se úvěrového financování od SFPI. Riziko postihu za překročení dluhové brzdy je totiž minimální a praxe ukazuje, že stát je v tomto směru vstřícný.
Napsal: Jiří Kučera