Povinné parkovací standardy podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a jak je změnit. Právní rámec a procesní postup.

Povinné parkovací standardy podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a jak je změnit. Právní rámec a procesní postup.

1) V čem je problém a proč to obce řeší

Nová vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (dále jen „Vyhláška“) sjednotila (mimo jiné) pravidla pro parkovací stání. U bytových domů stanoví výchozí způsob výpočtu, kolik míst má vzniknout, a také maximální docházkovou vzdálenost, pokud místa nejsou na vlastním pozemku. Základní pravidlo k místům u bytových domů je v § 7 a navazující metodika výpočtu v příloze č. 1. Vyhláška současně počítá s lokální korekcí – umožňuje v územním nebo regulačním plánu nastavit procentuální úpravu (nahoru i dolů) počtu požadovaných stání podle místních podmínek (dopravní obsluha, MHD, sdílená mobilita apod.). To je klíč pro obce, kterým „centrální“ standard nevyhovuje.

Kromě počtu parkovacích míst Vyhláška řeší i vzdálenost stání: pokud nejsou na „vlastním“ pozemku, musí být do 300 m (docházkově). I tato hodnota spadá do části druhé Vyhlášky a lze ji upravit územním/regulačním plánem (viz níže).

2) Co přesně může obec změnit (hmotněprávně)

• Počet parkovacích stání pro byty: Příloha č. 1 (část „Zásady výpočtu počtu parkovacích stání“) výslovně říká, že územní plán nebo regulační plán může stanovit procentuální korekci (minimální i maximální počty). Tím se dá např. v centru snížit povinný počet (podpora MHD), na okraji zvýšit (horší obsluha).

• Umístění a vzdálenost stání: § 7 řeší, kde musí místa být, a pokud nejsou na vlastním pozemku, stanoví „do 300 m“. Protože jde o část druhou Vyhlášky, může ji obec změnit v regulačním plánu nebo v územním plánu s prvky regulačního plánu (viz § 59 odst. 3 Vyhlášky).

Právní „brána“, která obcím tyto odchylky dovoluje, je formulována přímo ve Vyhlášce v § 59 odst. 3: „Za podmínek stanovených v § 138 odst. 2 stavebního zákona lze stanovit v regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, požadavky na výstavbu uvedené v části druhé a třetí této vyhlášky odchylně.“ Tedy nejen parkování, ale celou část druhou a třetí (územní požadavky a technické požadavky) lze pro vymezené území přenastavit. Pozor: v praxi často koluje omyl, že se odkazuje na § 136 odst. 2 stavebního zákona; to je ale „regresní náhrada“ a s odchylkami nemá nic společného. Správná opora je § 138 odst. 2 stavebního zákona, na nějž § 59 odst. 3 Vyhlášky výslovně odkazuje.

3) Jaký nástroj zvolit – regulační plán vs. územní plán s prvky regulačního plánu

• Regulační plán (RP) – nejpodrobnější územně plánovací dokumentace pro vymezené území; stanoví detailní podmínky využití pozemků, umístění a uspořádání staveb apod. Hodí se tam, kde chcete mít jemnou regulaci (např. konkrétní bloky, zóny, centrum). Kompetence a obsah RP jsou v § 85 stavebního zákona.

• Územní plán s prvky regulačního plánu (ÚP+RP prvky) – klasický územní plán, ale zastupitelstvo už v zadání určí, že pro část území bude obsahovat prvky RP. Prakticky to umožní „vtisknout“ do ÚP větší podrobnost (včetně parkovacích standardů pro konkrétní plochy/koridory) bez zpracování samostatného RP. Viz § 82 odst. 3 stavebního zákona.

Obě cesty splňují požadavek § 59 odst. 3 Vyhlášky (tj. nastavení odchylek), volba je tedy strategická: RP pro menší území a precizní zásah; ÚP s prvky RP pro plošnější, systémovou úpravu v rámci aktualizace ÚP.

4) Proces – jak obec změnu přijme (krok za krokem)

4.1 Rozhodnutí o pořízení a zadání

1. Zastupitelstvo obce rozhodne o pořízení nové dokumentace/změny (ÚP nebo RP) – buď z vlastního podnětu, nebo na podnět podle § 109 (u změny ÚP a u RP). Zároveň bude později vydávat „opatření obecné povahy“. Zákon výslovně svěřuje zastupitelstvu i schválení zadání a následné vydání.

• Pořizovatel (úřad územního plánování – typicky obec s rozšířenou působností) ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání, kde u ÚP nutně uveďte, že má obsahovat prvky RP, chcete-li je využít (§ 82 odst. 3).

• Podnět ke změně může podat mj. občan obce či osoba s vlastnickým/jiným věcným právem k dotčené nemovitosti (§ 109), pořizovatel podnět posoudí (§ 110). V praxi to potvrzují i metodiky a úřední postupy měst.

4.2 Zpracování návrhu a společné jednání

1. Zpracuje se návrh (včetně odůvodnění „proč“ a „kde“ parkovací standard měníte – analytika dopravního chování, MHD, sdílená kola/autem atd.).
2. Pořizovatel oznamuje společné jednání a jedná s dotčenými orgány a dalšími subjekty; koná se 15–30 dní od oznámení. Lze sloučit se „veřejným projednáním“, pokud jsou splněny požadavky obou institutů.

4.3 Veřejné projednání s veřejností

1. Veřejné projednání (prezentace návrhu, odborný výklad) se koná nejpozději 30. den od doručení veřejné vyhlášky. Zde veřejnost uplatňuje připomínky; nový stavební zákon již nezná „námitky“ proti návrhu ÚPD dle části šesté správního řádu (viz § 97 odst. 4). Institut „zástupce veřejnosti“ byl zrušen. Prakticky: je nutné včas podat písemné připomínky.

4.4 Vyhodnocení, stanoviska, vydání a účinnost

1. Pořizovatel vyhodnotí připomínky, případně proběhne SEA (stanovisko dle § 10g zákona o posuzování vlivů – příslušný úřad dá stanovisko do 30 dnů). Následuje stanovisko nadřízeného orgánu (§ 101).

• Vydání: Pořizovatel předloží zastupitelstvu, které vydá ÚP/RP (OOP). Účinnost nastává dnem doručení veřejné vyhlášky s oznámením o uložení dokumentace v Národním geoportálu územního plánování.

5) Jak změnu „naprogramovat“ do dokumentace (praktické tipy)

1. Procentní korekce počtu stání (Příloha č. 1 Vyhlášky)

• Do regulačních prvků (RP nebo část ÚP s prvky RP) vložte pravidlo typu:
  „V plochách BI_1–BI_8 se stanoví procentní korekce minimálního počtu parkovacích stání −30 % dle přílohy č. 1 Vyhlášky č. 146/2024 Sb., odůvodněná vysokou úrovní obsluhy MHD (metro/tram ≤ 300 m), nízkou motorizací a existencí rezidentního parkování.“
  V odůvodnění ukažte dopravní data, kapacitu uliční sítě, návaznost na P+R a cykloinfrastrukturu; tím prokážete, že snížení není v rozporu se bezpečností a plynulostí dopravy. (Právní základ pro procentní korekci: Příloha č. 1 Vyhlášky.)

B. Vzdálenost stání od bytového domu (§ 7)

• Formulujte např.:
  „V ochranném pásmu centra (plochy C1–C3) lze umístit povinná parkovací stání do 450 m docházkové vzdálenosti od vstupu do bytového domu; ve zbytku obce zůstává limit 300 m.“
  Opět odůvodněte místními poměry (např. záchytné parkování, sdílená mobilita, CHKO/ochrana památek, pěší dostupnost služeb). Právní základ: možnost odchylně nastavit požadavky části druhé Vyhlášky v RP nebo ÚP s prvky RP podle § 59 odst. 3 Vyhlášky a § 138 odst. 2 stavebního zákona.

C. Kdy RP a kdy ÚP s prvky RP

• RP volte tam, kde chcete jemné parcely/bloky (např. historické jádro, rozvojové území s pevnou urbanistickou vizí).

• ÚP s prvky RP využijte, když děláte změnu ÚP a potřebujete systémovou úpravu (např. celý širší střed města, sídliště). O nutnosti „prvků RP“ rozhodněte v zadání.

6) Nejčastější úskalí a jak jim předejít

• Špatný právní odkaz: v důvodové zprávě/odůvodnění změn neodkazujte na § 136 (ten je o regresní náhradě), ale na § 138 odst. 2 stavebního zákona a § 59 odst. 3 Vyhlášky.

• Procesní disciplína: dodržte společné jednání a veřejné projednání (lhůty, zveřejnění, možnost připomínek, jednání online apod.). Sloučení obou jednání je možné, ale veřejné projednání musí splnit i požadavky na společné jednání.

• Participace: po zrušení institutu „zástupce veřejnosti“ je klíčové včasné uplatnění připomínek. Opomenutí může následně omezit soudní ochranu (viz aktuální praxe a výklad k § 307/2). Proto dbejte na prezentovatelnost a srozumitelnost návrhu.

• Soulad s nadřazenými dokumenty a DO: před vydáním musí být návrh v souladu s Vyhláškou (po zohlednění vašich „odchylek“), se stanovisky dotčených orgánů, s nadřazenou ÚPD a (je-li vyžadováno) se SEA. Bez tohoto zastupitelstvo nevydá.

7) Stručné shrnutí

1. Ano, obec může upravit počet i vzdálenost parkovacích míst oproti defaultu Vyhlášky. Pro část druhou a třetí Vyhlášky to výslovně umožňuje § 59 odst. 3 (s odkazem na § 138 odst. 2 stavebního zákona). Počet lze navíc flexibilně korigovat procentně podle Přílohy č. 1.

• Udělá to buď v regulačním plánu, nebo v územním plánu s prvky regulačního plánu (nutno stanovit v zadání).

• Procesně: rozhodnutí o pořízení → zadání → společné jednání (15–30 dnů od oznámení) → veřejné projednání (do 30 dnů od vyhlášky) → vyhodnocení (vč. SEA, je-li třeba) → vydání zastupitelstvem → účinnost doručením veřejné vyhlášky s uložením do geoportálu. Veřejnost podává připomínky, nikoli námitky.