Náhrada škody dle NOZ

Již od počátku tohoto roku je účinný zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který zcela změnil zažité české právní prostředí. Jedním z právních institutů, který NOZ mění opravdu podstatným způsobem, je institut náhrady škody. Je tedy na místě si tímto článkem některé významné změny v této úpravě přiblížit.

1.Předpoklady vzniku odpovědnosti 

Především je zřejmé, že se zrušením starého občanského a obchodního zákoníku je dvojkolejná úprava náhrady škody již minulostí a nově se tak uplatní úprava dle NOZ, ať již se jedná o vztahy mezi podnikateli či nepodnikateli.

Základním předpokladem odpovědnosti za škodu (nově újmu) je porušení právní povinnosti.

NOZ nyní rozlišuje 3 případy možného porušení právní povinnosti, a to:

  • porušení dobrých mravů (§ 2909 NOZ)
  • porušení zákona (§ 2910 NOZ)
  • porušení smlouvy (§ 2913 NOZ)

Rozdílů je více. Základní rozdíl však spočívá v zavinění.

Zatímco pro vznik povinnosti k náhradě škody vzniklé v důsledku porušení smlouvy se zavinění nevyžaduje, pro povinnost nahradit škodu způsobenou porušením dobrých mravů nebo zákona je zavinění nutné. Dle § 2911 NOZ se pak presumuje zavinění z nedbalosti při porušení zákonné povinnosti.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud např. při dopravní nehodě dojde k poškození cizího majetku, bude nutné prokázat, že škůdce nehodu zavinil. Pokud však kvůli stejné dopravní nehodě přepravce nesplní svůj závazek dodat zboží, bude svému věřiteli odpovědný, i kdyby prokazatelně nehodu nezavinil.

Výše uvedená pravidla však nemusí být absolutní, neboť odpovědnosti za škodu se lze v některých případech zprostit, např. prokázáním nutné obrany či krajní nouze. Dalším libračním důvodem může být rovněž vyšší moc (např. přírodní katastrofa, válka). Odpovědnost je rovněž možné smluvně omezit či vyloučit (viz. bod 5. níže) .

Zajímavou novotou je to, že nárok na náhradu škody může uplatnit nejen druhá smluvní strana, ale i osoba, které mělo plnění smlouvy sloužit.

Pokud tedy např. otec uzavře nájemní smlouvu na dům, ve kterém má bydlet celá jeho rodina a syn v důsledku toho utrpí majetkovou újmu (např. mu vadná elektrická zásuvka v domě zničí notebook), může se sám domáhat náhrady škody po pronajímateli.

2.  Uvedením v předešlý vztah, nikoliv v penězích

Úprava náhrady škody se mění velmi podstatně. Nově se škoda hradí primárně uvedením do původního stavu. Náhrada škody v penězích může být přiznána až na zvláštní žádost poškozeného. Dle staré právní úpravy se škoda hradila zásadně v penězích. Uvedení do původního stavu bylo možné až v případě, kdy o to poškozený požádal a bylo-li to možné a účelné.

V oblasti nemajetkové újmy ke změně nedochází. Náhrada v penězích je možná, pokud neexistuje jiný způsob, který zajistí skutečné a dostatečné odčinění újmy (§ 2651 odst. 2 NOZ).

3.  Jak se to má s nemajetkovou újmou?

Nemajetkovou újmu (např. újma na dobré pověsti) je škůdce povinen nahradit, pouze stanoví-li tak zákon, nebo když si to strany výslovně sjednají (§ 2894 odst. 2 NOZ).

Odlišný přístup k nemajetkové újmě lze nalézt v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), podle kterého se nemajetková újma hradí vždy, pokud vznikne porušením povinnosti stanovené společenstevním právem (§ 3 odst. 2 ZOK).

4.  Dluh je také vzniklá škoda

Další podstatnou změnou oproti staré právní úpravě je okamžik vzniku škody. Dříve bylo často sporné, zda lze za škodu považovat vznik dluhu, např. pokud v důsledku jednání škůdce byl poškozený povinen něco uhradit 3. osobě (např. pokud byla poškozenému vyměřena pokuta finančním úřadem). Dřívější judikatura však dovodila jednoznačný závěr, že škoda vzniká až v okamžiku zaplacení pokuty, resp. dluhu (např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1836/2001). Škodou se tedy rozumělo až faktické snížení majetku poškozeného.

Nově je škoda definována jako újma na jmění (§ 2894 odst. 1 NOZ), čímž se rozumí jak faktické snížení majetku poškozeného (aktiv), tak vznik dluhů (pasiv) na straně poškozeného. Poškozený tak nově bude moci žádat náhradu škody již okamžikem, kdy mu v důsledku jednání škůdce vznikne dluh (§ 2952 NOZ věta druhá), tedy nejen před faktickým zaplacením dluhu a snížením majetku poškozeného, ale i před splatností vzniklého dluhu. Rozhodují pro vznik nároku na náhradu škody je tedy pouze vznik dluhu.

5.      Smluvní omezení odpovědnosti

Jelikož NOZ staví především na autonomii vůle a umožňuje ve větší míře svobodně si upravit vztahy smluvních stran, je dle očekávání upravena možnost i smluvního omezení odpovědnosti za škodu, resp. vzdání se práva na náhradu újmy.

Omezení však nelze sjednat pro případy újmy na přirozených právech, újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Práva na náhradu újmy se rovněž nemůže platně vzdát ani jej omezit slabší strana (§ 2898 NOZ).

6.  Určení výše škody soudem

Dalším problematickým aspektem staré právní úpravy bylo vyčíslení škody. Žalobce byl dříve nucen škodu vždy přesně vyčíslit a na základě konkrétní škody teprve mohl úspěšně uplatnit svůj nárok na náhradu.  To však v některých případech nebylo možné.

NOZ nyní výslovně umožňuje, aby v takových případech soud určil výši škody podle spravedlivého zvážení všech okolností konkrétního případu (§ 2955 NOZ).

Praktický dopad to bude mít na procesní postavení žalobce, který nebude nucen vyčíslovat škodu tam, kde je to téměř nemožné a může podat žalobu na náhradu škody ve výši určené soudem. Soudní poplatek se pak bude hradit nejspíše paušální částkou.

7.  Závěr

Celkově lze říci, že změn v úpravě náhrady škody je mnoho a některé podstatným způsobem mění úpravu náhrady škody dle dřívější právní úpravy.

Celkově úprava NOZ zlepšuje právní postavení poškozených, neboť rozšiřuje okruh aktivně legitimovaných osob k podání žaloby, usnadňuje důkazní břemeno a škodou rozumí i vznik dluhu na straně poškozeného.

Dosud byla jakákoliv žaloba na náhradu škody z pozice žalobce velmi obtížná, neboť unesení důkazního břemene bylo velmi náročné. Nová právní úprava snad poškozeným umožní efektivní domáhání se svých práv.

Tento článek míří pouze na některé změny v úpravě náhrady škody a nejedná se tak o kompletní přehled změn. Zejména úprava zvláštních druhů odpovědnosti za škodu, jako například úprava škody způsobené zvířetem, věcí či informací nebo radou je nad rozsah tohoto článku.

Při přípravě smluv je tedy vždy vhodné obrátit se na odborníka, který vhodným způsobem ve smlouvě upraví nároky na náhradu škody a zohlední možná rizika vyplývající z nové právní úpravy.

Pro více informací se prosím obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel.: + 420 604 242 241.

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333