Nesprávný zápis společníka v obchodním rejstříku nemusí být jen administrativní komplikací. V některých případech může mít pro skutečného vlastníka podílu ve společnosti s ručením omezeným velmi vážné následky.
Pokud je totiž jako společník chybně zapsána osoba, která podíl ve skutečnosti nevlastní, a tato osoba následně podíl převede na třetí osobu, může za určitých okolností dojít k tomu, že nový nabyvatel podíl skutečně získá. Rozhodující může být zejména to, zda jednal v dobré víře a zda skutečný vlastník včas usiloval o opravu nesprávného zápisu.
Znamená zápis v obchodním rejstříku, že je osoba skutečně vlastníkem podílu?
Ne nutně. Zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku má zásadně pouze deklaratorní charakter. Jednoduše řečeno: obchodní rejstřík zpravidla pouze zachycuje právní stav, ale sám o sobě jej nevytváří.
Pokud tedy někdo podíl platně nenabyl, nestane se jeho vlastníkem jen proto, že je jako společník uveden v obchodním rejstříku. Stejně tak skutečný vlastník nepřestane být společníkem pouze proto, že byl z rejstříku nesprávně vymazán.
Podle dřívější judikatury Nejvyššího soudu nestačilo k nabytí podílu ani to, že kupující uzavřel smlouvu s osobou zapsanou v obchodním rejstříku jako společník a spoléhal na správnost tohoto zápisu. Pokud převodce ve skutečnosti společníkem nebyl, nabyvatel podíl nezískal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2287/2008).
Tento závěr však vycházel z právní úpravy platné před rokem 2014. Po přijetí nového občanského zákoníku je situace složitější.
Lze podíl v s.r.o. nabýt od osoby, která jej ve skutečnosti nevlastní?
Za určitých okolností ano.
Nový občanský zákoník považuje podíl ve společnosti za nehmotnou movitou věc. Současně v § 1109 až § 1113 upravuje případy, kdy lze vlastnické právo nabýt i od osoby, která ve skutečnosti vlastníkem není.
V právní teorii se proto postupně prosadil názor, že tato pravidla mohou být použitelná také při převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.
Významně tento závěr podpořil Vrchní soud v Olomouci v usnesení sp. zn. 5 Cmo 24/2022-620 ze dne 20. 4. 2022. Podle soudu lze na obchodní podíl použít pravidla o nabytí vlastnického práva od neoprávněného, přičemž podle okolností konkrétního případu může být rozhodující zejména § 1111 občanského zákoníku.
Podle tohoto ustanovení se může nabyvatel movité věci stát jejím vlastníkem i tehdy, pokud převodce nebyl oprávněn vlastnické právo převést. Nabyvatel však musí prokázat svou dobrou víru v to, že převodce k převodu oprávněn byl.
Jde o výjimku z obecného pravidla, podle kterého nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má.
Stačí při koupi podílu důvěřovat obchodnímu rejstříku?
Nestačí. Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci neznamená, že každý, kdo koupí podíl od osoby zapsané v obchodním rejstříku, je automaticky chráněn.
Soud naopak výslovně zdůraznil, že samotný odkaz na zápis v obchodním rejstříku k prokázání dobré víry nestačí.
Obchodní rejstřík totiž nemá v tomto směru stejné právní účinky jako například katastr nemovitostí. Skutečný vlastník podílu navíc nemá k dispozici zcela srovnatelný mechanismus ochrany, jakým je u nemovitostí například poznámka spornosti.
Při posuzování dobré víry proto soud zkoumá všechny okolnosti konkrétního případu.
Co může soud při posuzování dobré víry zohlednit?
Význam může mít například:
- jak dlouho byl neoprávněný převodce uveden v obchodním rejstříku jako společník,
- zda měl nabyvatel důvod pochybovat o tom, že převodce podíl skutečně vlastní,
- zda a jak si nabyvatel vlastnictví podílu ověřoval,
- jak nesprávný zápis v obchodním rejstříku vznikl,
- zda lze vznik nebo trvání nesprávného zápisu přičítat skutečnému vlastníkovi,
- zda skutečný vlastník po zjištění chyby aktivně usiloval o její odstranění.
Nabyvatel tedy nemůže pouze prohlásit, že obchodnímu rejstříku důvěřoval. Musí být schopen doložit, že s ohledem na okolnosti využil rozumně dostupné možnosti, jak oprávnění převodce ověřit.
Proč může být dlouhodobě nesprávný zápis společníka nebezpečný?
Z praktického hlediska je velmi důležité, jak se zachová skutečný vlastník poté, co zjistí, že zápis v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti.
Představme si například tuto situaci:
Soud pravomocně rozhodne, že vlastníkem podílu je osoba A. V obchodním rejstříku však jako společník nadále zůstává osoba B. Tento nesprávný stav trvá několik let a osoba A nepodnikne kroky k jeho nápravě. Osoba B následně převede podíl na osobu C. V takovém případě nemusí osobě A stačit argument, že B nikdy nebyl skutečným vlastníkem, a proto nemohl podíl platně převést. Osoba C se může dovolávat ochrany podle § 1111 občanského zákoníku a tvrdit, že podíl nabyla v dobré víře od osoby, kterou oprávněně považovala za vlastníka.
Dlouhodobá nečinnost skutečného vlastníka při nápravě nesprávného zápisu může být jednou z okolností, které budou hovořit ve prospěch dobré víry nabyvatele. Sama o sobě však ještě automaticky neznamená, že skutečný vlastník o podíl přijde.
Může vlastník přijít o podíl jen proto, že neopravil zápis v rejstříku?
Automaticky ne. Samotná pasivita skutečného vlastníka zpravidla nestačí k tomu, aby podíl přešel na jinou osobu. Může však významně ovlivnit celkové posouzení případu.
Soud bude hodnotit nejen délku trvání nesprávného zápisu, ale také chování nabyvatele, okolnosti převodu a to, zda měl nabyvatel důvod o oprávnění převodce pochybovat.
Co dělat, když zápis společníka v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti?
Jakmile zjistíte, že údaje v obchodním rejstříku neodpovídají skutečnému vlastnictví podílu, měli byste bez zbytečného odkladu podniknout kroky k nápravě. To platí i tehdy, pokud má své vlastnické právo potvrzené pravomocným soudním rozhodnutím.
Dlouhodobě nesprávný zápis totiž může u třetích osob vytvářet dojem, že osoba uvedená v obchodním rejstříku je skutečně oprávněna s podílem nakládat. Čím déle tento stav trvá bez reakce skutečného vlastníka, tím komplikovanější může být jeho postavení v případném budoucím sporu.
Doporučení na závěr
Zápis společníka v obchodním rejstříku sice sám o sobě neurčuje, kdo je skutečným vlastníkem podílu, přesto může mít v případném sporu zásadní význam.
Pro skutečného vlastníka proto platí jednoduché praktické pravidlo: pokud obchodní rejstřík neodpovídá skutečnosti, je vhodné usilovat o nápravu co nejdříve. Dlouhodobá nečinnost může jeho postavení při případném sporu výrazně zkomplikovat.
Pro toho, kdo podíl nabývá pak platí, že je dobré si ověřit, zda osoba, po které podíl přebírá je skutečným vlastníkem. Nebude pak překvapen následnými spory a o jeho případném vlastnictví nebude muset rozhodovat soud.
Napsal: Jiří Kučera