Začátek školního roku pro rodiče tradičně znamená také podepisování celé řady formulářů. Mezi nimi se často objevuje souhlas s fotografováním dítěte a zveřejňováním jeho fotografií na webových stránkách školy, sociálních sítích nebo v propagačních materiálech.
Má ale škola právo děti fotografovat automaticky? Co přesně rodič podpisem povoluje? A co může dělat, pokud se fotografie jeho dítěte objeví na internetu navzdory tomu, že s jejím zveřejněním nesouhlasil?
Právní úprava je v tomto směru méně černobílá, než by se na první pohled mohlo zdát. Ne každá fotografie pořízená bez souhlasu rodiče je automaticky protiprávní a zároveň ani neoprávněné použití fotografie nemusí automaticky znamenat nárok na finanční odškodnění.
Souhlas s fotografováním dítěte ve škole
Právo na ochranu podoby a soukromí člověka upravuje především občanský zákoník. Základní pravidlo podle § 84 a násl. občanského zákoníku říká, že zachytit podobu člověka tak, aby bylo možné určit jeho totožnost, a následně takovou podobiznu šířit je možné pouze se svolením dotčené osoby.
U nezletilých dětí tuto otázku zpravidla řeší jejich zákonní zástupci.
Souhlas má význam především proto, že vymezuje, k čemu může škola fotografii dítěte použít. Neměl by proto být vnímán pouze jako jeden z mnoha administrativních dokumentů, které rodiče na začátku školního roku automaticky podepíší.
Rodiče by měli vědět zejména:
- zda škola bude fotografie pouze pořizovat, nebo je také zveřejňovat,
- kde mohou být fotografie publikovány,
- zda se mohou objevit na sociálních sítích,
- zda budou používány k propagaci školy,
- zda budou fotografie spojeny se jménem dítěte či dalšími údaji,
- případně po jakou dobu a pro jaký konkrétní účel mohou být používány.
Čím konkrétnější je souhlas, tím menší prostor vzniká pro pochybnosti o tom, zda určité použití fotografie ještě odpovídá tomu, s čím rodiče souhlasili. Pokud rodiče se zveřejněním fotografie nesouhlasí, měli by svůj postoj škole sdělit jednoznačně a ideálně písemně.
Kdy škola nemusí mít souhlas rodičů k fotografii dítěte
„GDPR souhlas“ ke každému snímku, na kterém se dítě objeví například jako součást skupiny účastníků školní akce, mít ale škola nemusí. Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že například u reportážních fotografií ze školních akcí, soutěží, dílen, výuky nebo veřejných vystoupení nemusí jít primárně o otázku souhlasu se zpracováním osobních údajů podle GDPR.
Je ale potřeba dodat, že pokud škola fotografie z akce chce zveřejnit na sociálních sítí, souhlas rodičů potřebovat bude. Rodiče by zároveň měli být informováni o rizicích dalšího nakládání s fotografiemi třetími osobami.
Rozhodující je také rozsah a účel uděleného svolení.
Souhlas například s použitím fotografií na webových stránkách školy nemusí automaticky znamenat souhlas s jejich využitím v placené reklamní kampani nebo s předáním fotografií jinému subjektu pro jeho marketing. U detailních portrétů konkrétního dítěte nebo při použití fotografie k propagaci či marketingu školy je svolení rodičů potřebné.
Občanský zákoník navíc vyžaduje, aby ani použití fotografie, které má jinak právní základ, nebylo nepřiměřené nebo v rozporu s oprávněnými zájmy fotografované osoby. Také Nejvyšší soud zdůrazňuje, že je třeba hodnotit formu, rozsah, obsah a účel konkrétního použití podobizny.
U fotografií dětí by proto školy měly postupovat obzvlášť obezřetně.
Co dělat, pokud škola zveřejní fotografii dítěte bez souhlasu
Zjistí-li rodič, že škola zveřejnila fotografii dítěte v rozporu s jeho vůlí nebo nad rámec uděleného souhlasu, je vhodné nejprve zjistit, kde byla fotografie zveřejněna, za jakým účelem a z jakého právního důvodu škola postupovala. Situaci je dobré řešit bez zbytečného odkladu.
V praxi doporučujeme jako první krok obrátit se přímo na školu a požádat o vysvětlení a případně o odstranění fotografie. ÚOOÚ výslovně uvádí, že škola se musí žádostí o úpravu či stažení zveřejněné fotografie zabývat a posoudit důvody, proč dotčené osobě konkrétní fotografie vadí.
Je zároveň vhodné si uchovat důkaz o způsobu zveřejnění – například snímek obrazovky zachycující fotografii, datum a místo její publikace.
Pokud škola nápravu nezjedná, přichází podle okolností v úvahu další postup. V oblasti ochrany osobních údajů může být relevantní podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů. V oblasti ochrany osobnosti poskytuje prostředky ochrany občanský zákoník.
Dotčená osoba se může zejména domáhat toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. V určitých případech může přicházet v úvahu také přiměřené zadostiučinění.
Neoprávněná fotografie dítěte neznamená automaticky finanční odškodnění
Právě otázkou peněžité náhrady se nedávno zabýval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1488/2024 ze dne 10. března 2026.
Případ se týkal fotografie pořízené v době nezletilosti žalobce, která byla následně bez odpovídajícího svolení opakovaně používána na propagačním plakátu. Žalobce požadoval zadostiučinění ve výši 200 000 Kč.
Nejvyšší soud potvrdil, že samotná existence neoprávněného zásahu do práva dítěte na ochranu jeho podoby ještě neznamená, že musí být přiznáno zadostiučinění v penězích.
V konkrétním případě soud přihlédl mimo jiné k tomu, že šlo o lichotivou fotografii, která podporovala veřejně prospěšný cíl – umělecké vzdělávání dětí a činnost základních uměleckých škol. Fotografie nebyla doplněna dehonestujícím textem, její zveřejnění nevyvolalo vůči dítěti negativní reakce a nemělo celostátní dosah.
Intenzita zásahu proto podle soudu nebyla taková, aby odůvodňovala peněžité zadostiučinění.
To však samozřejmě neznamená, že použití fotografie bez potřebného svolení bylo v pořádku. Protiprávnost jednání a nárok na peněžité odškodnění jsou dvě rozdílné otázky.
Rozhodování soudu o neoprávněném použití fotografie dítěte
Při rozhodování o případné finanční náhradě není rozhodující pouze skutečnost, že fotografie byla zveřejněna bez souhlasu. Soud hodnotí konkrétní okolnosti případu a intenzitu zásahu.
Význam může mít například rozsah zveřejnění, délka jeho trvání, účel použití fotografie, charakter snímku, doprovodný text, dopad na soukromí dítěte nebo reakce jeho okolí.
Zcela jinou intenzitu tak může mít zveřejnění běžné fotografie ze školní akce na lokálním plakátu a například použití fotografie dítěte v zesměšňujícím nebo ponižujícím kontextu v médiu s celostátním dosahem. Nejvyšší soud rovněž upozornil na další prakticky důležitou věc. Pokud se osoba domnívá, že za komerční či reklamní využití své fotografie měla dostat odměnu za její použití, nemusí jít o totéž jako o zadostiučinění za zásah do osobnostních práv. Pro takový požadavek mohou sloužit jiné právní instituty a je potřeba jej odpovídajícím způsobem uplatnit
Napsal: Jiří Kučera