Vydržení sousedního pozemku

Vydržení pozemku je v posledních letech velmi palčivý problém. V článku o vydržení níže vysvětlujeme proč a připojujeme také poznatky z naší praxe, v níž zastupujeme mnoho vlastníků i nevlastníků pozemků u nichž přichází do úvahy vydržení.

Z našich zkušeností víme, že poměrně složitý problém vydržení je advokát zkušený v této problematice schopný právně vyřešit v poměrně krátké době a proto je vhodné se na odborníka obrátit již v počátku. Neváhejte a napište nám, nebo nám zavolejte!

___

Problém vydržení se nedávno stal velmi aktuálním, a to v důsledku tzv. digitalizace katastrálních map. Převod katastrálních map do digitální podoby patřil v uplynulých letech mezi nejdůležitější úkoly tohoto resortu a byl dokončen k 31. 12. 2017.

V rámci digitalizace však často dochází k situaci, kdy velká spousta lidí zjistí, že pozemek, který léta považovali za vlastní, není v katastru nemovitostí veden na jejich jméno.

Naopak, někteří zjistí, že např. dle zápisu vlastní kus sousedova pozemku a je zaděláno na problém.

Pokud jste právě zjistili, že pozemek, který léta užíváte jako vlastní a považujete jej za vlastní, není veden v katastru nemovitostí na Vaše jméno, či si tento pozemek nárokuje někdo jiný, není situace zcela ztracena.

Na Vaši ochranu lze využít institutu vydržení, pokud pozemek užíváte více jak 10 let v dobré víře. Nejen posouzení otázky dobré víry, ale i dalších souvisejících otázek, však není věcí jednoduchou a vyžaduje analýzu odborníkem se zkušenostmi v otázkách vydržení nemovitostí.

Lze proto doporučit, abyste se v této věci obrátili na advokátní kancelář, která se vydržením dlouhodobě zabývá a která Vám může zajistit, že budete k pozemku zapsáni jako vlastníci, budou-li na Vaší straně splněny podmínky pro vydržení.

Problematiku vydržení lze dobře přiblížit na následujícím příkladu:

1. Skutkový stav

V posuzovaném případě žalobce nabyl darovací smlouvou pozemek, který nebyl fakticky nikterak oddělen od pozemku sousedního, a nebyla mezi nimi zřejmá hranice. Žalobce se ujal držby po svém předchůdci, který užíval i sousední pozemek, přičemž majitel sousedního pozemku takové užívání toleroval, resp. nebránil se mu. Žalobce se tedy domníval, že sousední pozemek je součástí pozemku, který po právu nabyl a v držbě nastolené právním předchůdcem pokračoval.

Žalobce takto držel sousední pozemek v omylu jako vlastní a považoval ho za část svého pozemku po dobu přesahující 10 let.

Následně vznikl spor mezi žalobcem a vlastníkem sousedního pozemku o vlastnické právo k sousednímu pozemku. Tento spor nakonec vyústil v podání žaloby. V posuzovaném případě jak soud prvního stupně, tak následně soud odvolací zamítli žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem sousedního pozemku.

Soudy tvrdily, že každý vlastník má znát hranice svého pozemku a pokud se o jejich průběhu nepřesvědčí a drží tak i pozemek cizí, nemůže být objektivně v dobré víře.

2. Názor Nejvyššího soudu ČR

Dle názoru Nejvyššího soudu ČR, který rovněž odkázal na svou dřívější judikaturu „je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku.“

Nejvyššího soudu ČR vyslovil názor, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu (vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích, jak jej sám užíval) uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným.

Jestliže si pak ani vlastník sousedního (drženého) pozemku neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude dána objektivní omluvitelnost omylu.

Závěr o tom, že není nezbytným požadavkem seznámení se s obsahem katastrální mapy, akceptoval Ústavní soud České republiky v nálezu ze dne 16. července 2013, sp. zn. I. ÚS 4365/12, jímž rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2197/2010 (nalus.usoud.cz).

NS ČR nepožaduje, aby osoba, která se ujala držby pozemku, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranic a názor soudu prvního stupně a soudu odvolacího tak odmítl.

3. Závěr

Za situace, kdy nejsou dány zřejmé hranice mezi sousedícími pozemky a jeden z vlastníků v omylu užívá, tedy drží, pozemek sousední či jeho část, se Nejvyšší soud ČR kloní k zásadě, že práva náležejí bdělým (vigilanti bus iura scripta sunt) a de facto vyžaduje od vlastníka drženého pozemku, aby se neoprávněnosti držby bránil.

Za situace, kdy se vlastník drženého pozemku delší dobu neoprávněné držbě nebrání, či ji dokonce toleruje, bude držitel považován za držitele v dobré víře a tedy držitele oprávněného, který může sousední (držený) pozemek vydržením získat do svého vlastnictví.

Pro více informací se prosím  obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.

Napsal: Jiří Kučera

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333