Krizová opatření a náhrada škody podnikatelům

  • Úvod

V důsledku pandemie viru COVID-19 vyhlásila vláda ČR dne 12. března 2020 nouzový stav. V době nouzového stavu pak vláda vydává krizová opatření, která mají za cíl omezení dalšího šíření viru.

Tato opatření však mají dopad nejen na šíření viru, ale ve svém důsledku ve velké míře omezují také činnost podnikatelů. Podnikatelům tak mohou vznikat nejen přímé věcné škody, ale také škody spočívající v ušlém zisku.

Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „Krizový zákon“), umožňuje vládě taková opatření činit, zároveň však za určitých podmínek přiznává poškozeným osobám (podnikatelům i nepodnikatelům) nárok na náhradu způsobené škody.

  • Náhrada škody

Stát je dle krizového zákona povinen nahradit škodu, která je fyzickým a právnickým osobám způsobena v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle krizového zákona. Škodu však stát nehradí, pokud si ji poškozený způsobil sám.

Škodou se rozumí nejen skutečná škoda, ale i ušlý zisk.

Např. v případě stravovacích zařízení může být skutečnou škodou hodnota netrvanlivých potravin, které v důsledku uzavření restaurací nemohly být zpracovány a provozovatel je musel zlikvidovat (včetně samotných nákladů na likvidaci potravin). Takovou škodou mohou být dále například náklady nutné na zhotovení výdejového okénka, která stravovací zařízení musela vybudovat, aby mohla vůbec pokračovat ve své činnosti a snažit se tak minimalizovat své ztráty.

Ušlý zisk pak bude zpravidla spočívat ve ztrátě obvyklých zákazníků, kteří z důvodu uzavření provozoven nemohli zboží či služby od podnikatele odebrat.

Každou skutečnou škodu i ušlý zisk je vždy nutno řádně prokázat, a to jak do důvodu, tak do výše, což může být zejména u ušlého zisku problematické.

U ušlého zisku může být problematické také prokázání příčinné souvislosti, neboť alespoň částečný pokles objemu obchodů by s nejvyšší pravděpodobností nastal i bez vládních zákazů (část zákazníků by nepochybně omezila návštěvy provozoven preventivně i bez zákazu).

Pro uplatnění nároku na náhradu škody tak lze doporučit každou škodu řádně dokumentovat, tj. pro každou jednotlivou škodu učinit následující kroky:

  • Popsat škodu co důvodu jejího vzniku a její výše tak, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní škoda vznikla v důsledku jakých krizových opatření.
  • Popsat opatření, která podnikatel vynaložil za účelem minimalizace škod tak, aby bylo zřejmé, že si škodu nezpůsobil svou nečinností sám (např. zřízení výdejového okénka).
  • Uchovat veškeré faktury, účtenky, objednávky, související komunikaci, ze které vyplývá důvod vynaložení nákladů (pro nejsnazší dokumentaci lze doporučit komunikaci e-mailovou), fotodokumentaci, kalkulaci ušlých zisků (např. srovnáním se stejným obdobím v minulém roce) a další relevantní dokumenty a podklady související se vzniklou škodou, její výší a přijatými opatřeními na její minimalizaci.

Výše uvedené informace a dokumenty budou klíčové pro uplatnění nároku.

  • Do kdy nárok uplatnit

Nárok na náhradu škody musí poškozený uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozví, nejdéle však do 5 let od vzniku škody. Pokud se tedy poškozený o vzniku škody dozví až po pěti letech, nároku na náhradu se již nemůže domoci.

Neuplatní-li poškozený nárok na náhardu škody v této lhůtě, nárok na náhradu zcela zaniká. Dodržení lhůty je tedy pro získání náhrady škody zásadní.

Vzhledem ke krátké šestiměsíční lhůtě tak bude v případě dlouhotrvajícího nouzového stavu nutné podávat žádosti průběžně a opakovaně, aby mohla být lhůta pro každý jednotlivý nárok zachována.

Při uplatnění nároku je nutné mít na zřeteli, že nárok musí být ve lhůtě nejen uplatněn, ale také zdůvodněn. Prostý požadavek náhrady škody podaný na poslední chvíli bez řádného odůvodnění tedy není pro zachování nároku dostatečný.

  • U koho nárok uplatnit

Za způsobenou škodu odpovídá stát. Nejvyšší soud pak již ve své rozhodovací praxi dovodil, že nárok musí být uplatněn u Ministerstvo vnitra, jakožto ústředního orgánu státní správy pro krizové řízení.

  • Závěr

Krizový zákon přiznává jak fyzickým, tak právnickým osobám nárok na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s krizovým opatřením.

Pro úspěšnost nároku je zcela zásadní řádné doložení výše a důvodu vzniklé škody, jakož i včasné uplatnění nároku. Nároky neuplatněné ve stanovené lhůtě zanikají.

Je však třeba mít na paměti, že současná situace je situací zcela výjimečnou a nepředvídanou, významnou roli tak bude hrát také rozhodovací praxe soudů, která teoreticky může v krajním případě dospět k omezování nároků vyplývajících z Krizového zákona, a to právě s ohledem na výjimečnost současného stavu a jeho dopadů na společnost.

Rádi Vám pomůžeme s řádným uplatněním nároku tak, aby šance na vyplacení náhrady byla co nejvyšší. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.

Napsal: Jiří Kučera

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333