Očernili Vás ve veřejném prostoru? Braňte se.

V současné společnosti jsou velkým fenoménem sociální sítě, které s sebou ovšem přináší nová rizika. Jedním z těchto rizik je i možnost svévolného šíření účelových difamačních zpráv. Difamační zpráva se může prostřednictvím sdílení sociálních síti šířit velmi rychle a své adresáty najít rychleji a efektivněji, než prostřednictvím klasických médií (tištěná, TV, apod.).

Cílem difamačních zpráv pak je poškodit nehmotné statky, které lze charakterizovat jako dobré jméno a dobrá pověst. S těmito pojmy však zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) nepracuje. Lze je však podřadit pod tzv. ochranu osobnosti člověka upravenou v § 81 – 83 OZ a ochranu pověsti a soukromí právnické osoby ve smyslu § 135 OZ.

Výše uvedená ustanovení tedy upravují ochranu dobré pověsti v rámci současného občanského práva. Dobrá pověst a dobré jméno jsou velmi významné hodnoty. Dobrá pověst může být budována velmi dlouhou dobu, zejména pokud mluvíme o podnikatelské činnosti. Může být však zničena v rámci okamžiků prostřednictvím několika dobře cílených difamací na sociálních sítích. Někdy i zcela záměrně např. jako prostředek konkurenčního boje. Je proto žádoucí, aby dobré jméno a dobrá pověst byly dostatečně chráněny.

OZ poskytuje velmi silnou ochranu osobnosti člověka a pověsti právnické osoby. Osobnost člověka označuje za nedotknutelnou a každému přiznává právo se zásahu do ní bránit, a to vůči komukoliv kdo do ní zasáhl.

V případě zásahu je základním právem dotčeného člověka žádat, aby bylo od neoprávněného zásahu do jeho osobnosti upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Na rozdíl od dřívější právní úpravy platné do 31. 12. 2013 se jedná o taxativní (úplný) výčet zvláštních práv vyplývajících z neoprávněného zásahu do osobnosti člověka. Zcela shodná práva jsou přiznána také právnické osobě dle § 135 OZ.

Komplikovanější je pak otázka odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku zásahu do dobrého jména / pověsti, která dle OZ již není zvláštním nárokem, ale nárokem obecným. K jeho uplatnění je pak nutno splnit podmínky § 2956 OZ (v podrobnostech viz bod 2 níže).

1. Co je zásahem do dobrého jména / pověsti

Ne každý zásah do dobrého jména a/nebo dobré pověsti může vést k odpovědnosti na straně škůdce. Aby bylo možno se odpovědnosti domáhat, musí být splněny následující podmínky:

  • postižená osoba musí mít dobrou pověst,
  • zásah musí být neoprávněný a
  • musí být s to poškodit dobrou pověst.

Presumpce poctivosti.            Jednou ze základních zásad civilního práva vyjádřené v § 7 OZ je presumpce poctivosti jednání subjektů práva, tj. předpoklad že každá osoba má dobrou pověst do té doby, dokud není proveden úspěšně důkaz opaku. To znamená, že podle tohoto východiska se hodnotí i neoprávněnost zásahu do dobré pověsti. Není tedy věcí žalobce, který se domáhá ochrany proti zásahu do dobré pověsti, aby prokazoval, že dobrou pověst má. Naopak je na žalovaném, aby případně prokázal, že žalobce dobré pověsti nepožívá (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006).

V případě právnické osoby by taková situace mohla nastat např. tehdy, pokud by bylo prokázáno, že neplní své závazky řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostojí svým povinnostem včas (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006).

Neoprávněnost.          Ne každý zásah do dobré pověsti je zásahem neoprávněným. Za neoprávněný lze zásah do dobré pověsti považovat tehdy, pokud:

  • se jedná o nepravdivé tvrzení nebo obvinění a
  • tento zásah přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou měrou, kterou již v demokratické společnost nelze tolerovat

Výše uvedené podmínky neoprávněnosti byly již dříve definovány judikaturou (zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 28 Cdo 1375/2002 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 32 Odo 1159/2004).

Potencialita.                Pokud jde o zvláštní nároky vyplývající ze zásahu do dobré pověsti, pak zde platí koncepce potenciality, kdy se přímo nevyžaduje vznik újmy, ale postačí, hrozí-li takový škodlivý následek. Případná difamace tedy musí být pouze objektivně způsobilá zasáhnout do dobré pověsti, aby založila škůdci odpovědnost. To však dopadá pouze na případy, kdy je požadováno pouze upuštění od zásahu a/nebo odstranění následku. Potencialita se však na rozdíl od předchozí právní úpravy neuplatní, pokud se poškozený domáhá i náhrady nemajetkové újmy, tedy pokud je uplatňován nárok na přiměřené zadostiučinění.

2. Lze požadovat i peníze?

Jak je uvedeno výše, dle současné právní úpravy zahrnují zvláštní nároky ze zásahu do dobré pověsti pouze nárok zdržovací (upuštění od zásahu) a odstraňovací (odstranění následku). Dřívější právní úprava však obsahovala i zvláštní nárok na tzv. přiměřené zadostiučinění, které mohlo být poskytnuto i v penězích (běžně např. pokud omluva nebyla dostačující pro odčinění újmy).

Podle současné právní úpravy již však není možné považovat nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu na osobnosti za zvláštní nárok z ochrany osobnosti, a to vzhledem k taxativnímu (úplnému) výčtu těchto nároků v OZ.

S ohledem na znění § 2956 OZ tak již zejména není možné požadovat přiměřené zadostiučinění (ani při splnění dalších podmínek) za zásah do jakékoli stránky osobnosti člověka, nýbrž přichází v úvahu pouze tehdy, pokud tímto jednáním došlo k újmě na přirozeném právu, kterým je např. čest, důstojnost, vážnost, soukromí, zdraví, nikoliv však již třeba jméno či pseudonym.

Další odlišnost ve způsobu odškodňování nemajetkové újmy na osobnosti člověka spočívá v tom, že podle předchozí zákonné úpravy přicházelo v úvahu poskytnutí satisfakce nejen tehdy, kdy nemajetková újma již skutečně vznikla, nýbrž i v případě pouhého ohrožení osobnosti, neboť satisfakční nárok byl považován za přímý nárok z ochrany osobnosti. Dle současné právní úpravy se tak neuplatní princip potenciality popsaný výše. Pouhá hrozba újmy tak již nebude pro úspěšné uplatnění nároku dostačující.

Poškozený tedy bude nucen v případném sporu prokazovat vznik újmy a konkrétně tuto újmu vyčíslit. Dále bude muset prokazovat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním, kterým došlo k zásahu do jeho dobré pověsti, a vznikem újmy.

S tímto postupem pak bude rovněž nutné obrátit se na kvalifikovanou právní pomoc.

3. Shrnutí

S ohledem na výše uvedené tak lze shrnout, že současná právní úprava přiznává silnou právní ochranu dobré pověsti jak fyzické, tak právnické osoby. Dobrá pověst je pak zejména chráněna před nezákonnými zásahy v podobě cílené difamace na sociálních sítích.

Zachovány a posíleny jsou nároky zdržovací (upuštění od zásahu) a odstraňovací (odstranění následku).

Pokud má být však předmětem nároku i peněžité zadostiučinění, je uplatnění tohoto nároku komplikovanější než dříve, jak je popsáno v bodě 2. výše.

Při zásahu do dobré pověsti a obraně proti takovému zásahu je proto vždy velmi vhodné vyhledat odbornou právní pomoc.

Pro více informací se prosím  obraťte na partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru, e-mail: jkucera@kuceralegal.cz; tel: +420604242241 nebo na spolupracujícího advokáta Mgr. Karla Machačku, e-mail: kmachacka@kuceralegal.cz; tel: +420734854856, popřípadě na sekretariát, e-mail: info@kuceralegal.cz; tel: +420737235119.

Napsal: Jiří Kučera

Máte dotazy na naše služby?

Ozvěte se nám ještě dnes

+420 273 134 333